Hlavní obsah

Mohuč v Olomouci? Velká událost a odměna. Sigma má teď vizi, říká Palička

V Sigmě Olomouc vystřídal řadu rolí a funkcí. Byl hráčem, asistentem trenéra, hlavním koučem, sekretářem. Ve čtvrtek se jednasedmdesátiletý Vlastimil Palička usadí na tribunu Androva stadionu a bude sledovat soubor trenéra Tomáše Janotky v prvním osmifinále fotbalové Konferenční ligy proti Mohuči od 21.00. „Je to velká událost a odměna pro všechny,“ podotýká Palička v rozhovoru pro Sport.cz.

Foto: SK Sigma Olomouc/Martin Sekanina, koláž sport.cz, Profimedia.cz

Vlastimil Palička o působení Sigmy v Evropě.

Článek

Jaká bude pro Sigmu konfrontace s Mohučí?

Určitě zajímavá, vždyť je to tým z bundesligy. Pro Sigmu to samozřejmě nebude jednoduché, ale je v dobrém rozpoložení, poslední zápasy vyhrála a moc mě to porovnání zajímá. Je to velká událost a odměna pro všechny. Má být vyprodáno, což tahle slova jen potvrzuje.

Není to tak dávno, co byla kolem Sigmy negativní atmosféra, řešily se různé spory. S novými majiteli se nálada změnila. Je to cítit?

Přesně tak to vnímám. Přišlo nové vedení, klub se pod ním posunul. Neříkám to jen proto, že mě i další bývalé hráče zve na utkání, což v minulosti nebylo. Přístup je ale úplně jiný, příjemný. Sigma se zprofesionalizovala, má vizi, finanční zajištění. Dostavují se i výsledky.

Olomoucký klub je po více než třiatřiceti letech v osmifinále evropského poháru, naposledy jej hrál na konci roku 1992 s italským Juventusem v Poháru UEFA.

Při téhle příležitosti si na tyhle evropské zápasy samozřejmě vzpomenu. Duely s Realem Madrid, Juventusem nebo Marseille mám pořád v hlavě, byl jsem u nich v různých pozicích. Přiznám se, že nejvíc si vybavuji odvetu na Realu Madrid (březen 1992), kdy tam Milan Kerbr trefil za stavu 0:0 břevno. Hráli jsme dobře, bohužel to nestačilo. Myslím, že ani s Juventusem jsme ostudu neudělali, byť se nakonec jednoznačně vypadlo. Každopádně mám radost, že velká evropská utkání jsou zpět v Olomouci.

Líbí se vám současná Sigma?

V první řadě bych vypíchl práci trenéra Tomáše Janotky. Kvitoval jsem, že hodně šancí dostávali odchovanci. Klidně jich bylo šest v základní sestavě. V zimě se ta personální strategie změnila, je to dáno možnostmi majitelů, finančně je to určitě zápřah, ale výsledky to nese. A to je klíčové.

V zimě přišlo do kádru deset hráčů.

Bylo jich opravdu hodně, je těžké se v tom zorientovat. Měl jsem trochu obavy, ale výsledky ukazují, že sportovní vedení ví, co dělá. Kabina je nyní hodně mezinárodní, určitě musí fungovat komunikace. Ale v klubu téhle cestě věří. Samozřejmě trenér Janotka a generální sportovní manažer Pavel Hapal jsou klíčovými muži, musejí umět spolupracovat a řídit to.

Daří se to?

Zvenčí se mi zdá, že to funguje. Janotka může sestavou točit, může vyměnit třeba pět nebo sedm hráčů a stejně má na hřišti kvalitu. Hráči mají v každém zápase motivaci, musejí se ukázat, bojovat s konkurencí. To je důležité.

Která z posil vás nejvíc zaujala?

Jako první mě napadne Danijel Šturm. Líbí se mi, že je výborný v koncovce a že se v útočné fázi nebojí vzít na sebe zodpovědnost. Dává góly, má asistence, dokáže hru týmu zúročit efektivitou. Samozřejmě jsou tam i další klíčoví hráči jako Kliment, který má skvělou koncovku, byť se do toho po zdravotních potížích ještě dostává. Šíp je rychlostní typ a teď se prosazuje. Ve středu hřiště je zase důležitý Beran. Na druhou stranu zatím mě moc nepřesvědčil třeba Janošek.