Článek
Gibraltar (od našeho zpravodaje) - Sedmadvacetiletý útočník byl i proto nebývale kritický a to i k sobě. O tom, ale i o zbývajících zápasech, co jeho tým ještě na podzim čekají, po utkání vyprávěl novinářům a nebral si při tom servítky.
Jaké jsou vaše pocity po nečekané prohře?
Nevím, co mám na to říct. Strašně se to ve mně vaří. Zápas jsme měli rozjetý výborně. Co jsme si řekli, že máme hrát, se povedlo. Pak jsme však, nevím proč, přestali hrát. Pustili jsme soupeře na balón a dostali gól z autu. Ve druhém poločase jsme sice měli šance, ale ztroskotali jsme na tom, na čem tady ztroskotaly i ostatní celky. Pak jsme na konci měli tutovku, a zůstalo to na čáře, i když by nám po tom průběhu stačila remíza. Každý z nás si po tom, co jsme tady předvedli, musí sáhnout do svědomí.
V úvodní čtvrthodině jste mohli přidat další góly a bylo by vymalováno?
Je to tak. bylo to prostě o druhém gólu. Měli jsme tam nějakou dorážku a bohužel, štěstí, co při nás jindy stálo, se teď k nám otočilo zády. Ze dvou střel jsme dostali dva góly, a to je špatně. Za celou kabinu musím říct, že jsme tady předvedli málo.
Nemohlo hrát roli uspokojení po dobrém vstupu do utkání? Mohlo to být rychle 2:0, ale najednou tam byly ležérnosti, nedorazy a přišel trest?
Viděli jste sami, že to nejsou žádní nazdárci. Jasně, měli jsme vést v 15. minutě o dva góly a asi bychom to úspěšně dohráli. Místo toho jsme dopustili vyrovnání, soupeř se dostal do laufu a nakonec jsme prohráli.
Co chybělo, abyste se více prosadili? Vy sám jste minimálně ještě jeden gól mohl přidat?
Šel jsem tam skluzem na dlouhou nohu a ani nevím, jak moc to bylo mimo. Pak jsem měl hlavičku, která skončila na tyči a na konci se tam nějak posráželi Kostadinov s gólmanem a zůstalo to na brankové čáře. Chybělo prostě i štěstí.
Zase jste skóroval pouze vy. Není už na čase, aby se přidali i jiní vaši spoluhráči?
To je strašně těžká otázka. V Konferenční lize nám dávali zatím góly jen obránci. Dnes jsem se prosadil já jako útočník, ale měl jsem se trefit dvakrát. Minimálně jednu další šanci jsem měl ještě proměnit. Budu se opakovat, jako tým jsme tady nepředvedli dobrý výkon.
Byl jste také u prvního gólu, co jste inkasovali. Zdálo se, že jste v souboji vůbec nevyskočil?
Dostal jsem v souboji rukou do obličeje. Nejsem ten typ, že bych jen tak padal. Neudělal jsem to v té situaci, hrálo se dál a padl takový gól. Vlastně to ani nebyla střela. Šlo to do břevna, od něj do gólmana a nějak do brány. Kolikrát takový dostanete? Štěstí, co jsme měli třeba s Celje, kdy nás zachránila dvakrát tyč a vyhráli jsme, se tady otočilo. Odjíždíme s ostudou a nezbývá nám nic jiného, než se omluvit našim fanouškům, kteří se přijeli. Cesta sem je dlouhá a my jsme jim nedokázali dát, co jsme chtěli a měli. Musíme to hodit za hlavu, v neděli urvat tři body ve Zlíně a příští týden ve čtvrtek stvrdit postup v domácím souboji s Lechem Poznaň.
