Článek
První padla po rychlém brejku. Vyplatilo se, že jste na bleskové kontry sázeli?
Ano, byla to klasická brejková situace, které nacvičujeme. Bery (Beran) si sebral balon, narazil si s Kamilem (Mara), poslali mně míč dopředu a pak už jsem hledal nejlepší řešení. Připravil jsem to Kamilovi, který ještě s pomocí teče skóroval. Jsem šťastný i za tu asistenci.
Nepřemýšlel jste, že byste se místo přihrávky pokusil prosadit jeden na jednoho, k čemuž vás trenér nabádá?
Určitě, hra jeden na jednoho je moje přednost. Jako první mě napadla skrytá střela na zadní tyč, ale protihráč se mě snažil dostat na levou. Měl jsem to skrytý a musel bych udělat kličku doleva a střílet levou nohou. Všiml jsem si však Kamila, který tam skvěle naběhl, míč jsem mu posunul a on to trefil výborně.
Liberecký Jakub Jugas (vpravo) během utkání Evorpské ligy v Gentu.
A druhá branka?
Ta padla po standardní situaci. Docela mi to sedlo. Byl tam závar a asi Taras to tam dokopl. Byl to uklidňující gól. Škoda, že jsme pak dostali na 1:2 a byli jsme pod větším tlakem. Ale měli jsme i náznaky a mohli ještě zvýšit. Nepovedlo se, konec pak byl celkem hektický a nervózní.
V čem byla odveta odlišná od prvního domácího zápasu s Gentem?
Přišlo mi, že dnešní zápas byli nervózní. Asi fakt nejsou v pohodě. Ale ten první jsme hráli v Evropě ve skupině poprvé, takže jsme byli asi taky nervóznější. Nejspíš to sehrálo roli. Ale teď už jsme byli zkušenější, hráli jsme týmově, bojovně a za vítězstvím jsme šli víc.
Hráli jste však aktivněji, byl to cíl, nebo vám to obrana Gentu dovolila?
Oni na tom asi psychicky nejsou úplně v pohodě. Nalezli jsme na ně na začátku a viděli, že s tím mají problémy. Řekli jsme si, že to prostě budeme zkoušet. Na balonu nebyli tolik jistí, a to se nám povedlo.
Rozhodčí Kateryna Monzulová se svými asistentkami před zápasem Liberce v Gentu.
Bylo znát, že utkání řídily ženy?
Musím je strašně moc pochválit, protože to zvládly dobře. Až na ten konec, který byl hektický, ale tak to u takových zápasů bývá. V prvním poločase snad nebyla ani jedna žlutá karta. Měla i respekt, řídila si to podle sebe, zvládla to skvěle.
Projevila se na hráčích soupeře v závěru frustrace? Zdálo se, že prohru neunesli.
Je to pro ně nepříjemné. V lize se jim nedaří a v poháru čekali taky víc bodů. A když s Libercem neudělali ani bod, je to frustrující, protože počítali s tím, že ve skupině budou někde jinde. Ale znepříjemnili jsme jim to a myslím, že jejich body jsme si vzali zaslouženě.
Nemrzí vás teď, že jste s Hoffenheimem neuhráli ani bod a nehrajete v posledním kole s Bělehradem ještě o postup?
Bohužel... Ale šli jsme do zápasu, abychom pro to udělali maximum. I doma v posledním kole se budeme chtít rozloučit s Evropou výhrou. Byla to krásná jízda. Přešli jsme přes všechna předkola, máme na co vzpomínat v dobrém. Ale ještě není konec, budeme se chtít rozloučit vítězstvím. Když se budeme prezentovat takovým fotbalem, nebojím se, že bychom nemohli vyhrát.
