Článek
Sociální sítě jsou plné příběhů rozhořčených fanoušků Slavie. Výpověď Tomáše Housky patří k nejucelenějším, proto se podívejme na sled událostí jeho očima.
„Můj fanouškovský zážitek z Říma v kontextu. Přijeli jsme s partičkou kámošů ve středu v noci. Z 8 lidí má 6 permici do Edenu mimo kotel, dva chodíme na fotbal tak 5× za rok. Pro mě osobně je sport spojený s cestováním a zážitky, ke kterým by se člověk tak normálně nedokopal.
V den zápasu jsme se ve městě cítili bezpečně. Potkávali tisíce fanoušků, kamarády. V kavárnách, hospodách normální pokec s místními. Všude jsou normální lidi. Prohodíme nějaký vtipy, občas nám někdo popřeje hodně štěstí a řekne, že fandí Laziu.
První průšvih nastává u stadionu. Přijíždíme taxíkem ke straně stadionu, kde máme sektor. Taxikář se dál kvůli policejním zátarasům nedostane a musíme jít 20 min pěšky. Jdeme s davem normálních fans Říma, rodiny, děti. Na vnějším perimetru se zeptáme policie, jestli můžeme projít.
Nastává první problém. Navedou nás do temné ulice u lesíka a pak na dvouproudou silnici bez chodníku. Je nás 8. Nikdo z policie s námi nejde.
Fanoušci Slavie během utkání s AS Řím
Když se dostaneme ke vstupu do sektoru, zde i rodiny s dětma, uvítá nás udýchaný fanoušek Slavie se slovy: ‚Kluci, jste v pohodě? Teď támhle kousek jednoho z nás bodli a lítaly tam šutry.‘ Klukovi je kolem 20, rozhodně nevypadá agresivně. Davem se šíří info o pobodaném.
2× šacování a jsme na stadionu. Od začátku lítají mezi 2 sektory petky od piva naplněné vodou. Kluk tři řady přede mnou, může mu být tak 17, dostane přímo za krk. Koukal na fotbal, zpíval a najednou rána. Voláme mu medica a odcházíme více doprava, aby na nás opravdu nic nedolétlo.
Celý zápas se zpívá, fandí, mladý staří, ženy, muži. Na hřišti se nedaří, v hledišti parádní atmoška. Celý to kazí část fanoušků Říma a Slavie, co nabíhají na plexi a plot oddělující sektor. Každý zapalovač a mince, co přilétá, násobí agresi.
Tyto lidi kradou prodavačům prázdné petky. Realita je taková, že napětí eskaluje 30/50 lidí ze Slavie a Říma.
Můj fanouškovský zážitek z Říma v kontextu. Přijeli jsme s partičkou kámošů ve středu v noci. Z 8 lidí má 6 permici do Edenu mimo kotel, dva chodíme na fotbal tak 5x za rok. Pro mě osobně je sport spojený s cestováním a zážitky, ke kterým by se člověk tak normálně nedokopal.
— Tomáš Houska (@TomasHouska) October 27, 2023
Čekáme v sektoru po zápase a najednou tam začnou chodit těžkooděnci. Vypadá to, že si cíleně pro někoho jdou, ale nemají jasný plán. Projdou sektorem, a to vyvolá další agresi a začnou na ně řvát i normálové.
Když nás vypustili z hlediště v 0:18, čekali jsme pak ještě přes hodinu mezi zdmi. Kolem půlnoci se dala ještě koupit voda i pivo u jednoho stánku. Povídali jsme si, nekomfort, ale žádné nebezpečí. Bylo zde fakt mraky unavených lidí, děti, důchodci.
Když se zjistilo, že šacují lidi i při odchodu, tak to vyvolalo další vlnu ‚agrese‘ i mezi normálními fans. Ta se projevila třeba tak, že lidi u pár policejních dodávek vypustili pneumatiky.
Část policie říkala nevíme, proč vás tu musíme držet, taky nechceme, není to běžný, ale je to rozkaz. Normální kluci a holky. Část se chovala arogantně a vyhrožovala, když je lidi fotili.
Co nebylo normální, bylo, že nás pak chtěli někteří policisté dostat do autobusů směr centrum. Chtěli se nás zbavit a vyřešit svůj problém. Říkáme jim, že si chceme zavolat taxíka a jít k silnici, že bydlíme 10 minut od stadionu a rozhodně nepojedeme v půl 2 ráno směr centrum.
Choreo v podání slávistických fanoušků (ilustrační foto)
Pustili nás směr silnice skrze park s tím, že máme být opatrní a neriskovat. Bylo to tak 400 metrů od nich vzdušnou čarou. Říkáme jim, ať jdou s námi. Nejdou. Potenciálně nebezpečná situace a jasný vzkaz: My vás chránit nebudeme.
Problém vidím v tom, že nejde koupit lístky mimo sektor hostí. Další problém je, že policie necitlivě přistupuje ke všem stejně a opravdu eskalovala svým chováním situaci. Doba je jinde. Na výjezdy jezdí i běžní fanoušci a systém na to není připraven.
Plno lidí utratilo peníze za taxík, nebo protože ho nemohli sehnat, nebo na něj neměli a museli jít kilometry pěšky nočním Římem bez policie. Mít nějaký zdravotní problém a stát 2 hodiny na místě a pak si dát kilometry procházku taky není Ok.
Fakt šílená organizace a absolutně nelogické kroky teďka přispějí k tomu, že kdykoliv uvidím šálu Říma, v hlavě mi proběhne: Banda kreténů. Každopádně více mě štvalo, že nemáme body, než to čekání. Doufám, že se všichni fanoušci dostali v pořádku na ubytování a domů.
Naše partička jela ráno vlakem do Florencie. Dva dny budeme jezdit po místních vinicích a uděláme si to pěkný. Dva z nás jdou v neděli na Bohemku, zbytek se vrací k rodinám. Nic z toho bychom nezažili nebýt sportu, nebýt Slavie.“
