Pocit křivdy za Kúdelu výkon proti Arsenalu neovlivnil, jeho absence však ano, přiznal kouč Slavie

Řešilo se to hodně. Ondra už je zdravý, trénuje s námi, i předzápasovou přípravu s ostatními absolvoval. A do toho trest vynesený bez důkazů, který pro něho znamená, že musel vynechat nejen utkání s Arsenalem, ale že vynechá i EURO a další zápasy. Zasáhlo nás to, to říkám upřímně.

Když mi ve středu řekli, jaký trest Ondra dostal, nevěřil jsem tomu. Myslel jsem, že si dělají srandu. Nevěřil jsem tomu. Dostat deset zápasů v porovnání s tím, co se v Glasgowě dělo, to byl pro mě šok. Jednomu našemu hráči prokopli lebku a za to distanc čtyři zápasy. Druhého napadli a dostal tři. A šlápnutí na ležícího hráče zůstalo nepotrestáno. Myslím, že jde navíc o obrovský precedens odsoudit někoho bez důkazů.

Nemyslím, že by to na náš výkon mělo vliv a nějak ho to ovlivnilo. Probírali jsme celou situaci hodně, ale pak už jsme se chystali na zápas. Jestliže náš výkon proti Arsenalu něco ovlivnilo, pak Ondrova absence.

Jeli jsme na prázdnou nádrž, v tom to bylo. Nebyli jsme schopni pohybovat se tak, jako v předchozích zápasech ve skupině či proti Leicesteru nebo Rangers, hráči Arsenalu byli rychlejší, dynamičtější. My jim nestačili ani ve chvílích, kdy vedli balon. K tomu kvalita soupeře v práci s míčem a na druhé straně naše laciné ztráty, po kterých vyrážel k rychlým brejkům. Arsenal byl ve všem jednoznačně lepší. A v obou zápasech.

Přitom jsme do utkání vstoupili relativně slušně. Jenže pak přišla dvanáctiminutová pasáž, kdy přišly čtyři podobné ztráty míče a z totožných brejkových situací jsme dostali dva góly. První byl sice odvolaný, ale následovaly další, kdy nám soupeřovi hráči utekli a Arsenal šel rychle do vedení.

Pro mužstvo představovalo strašnou ránu, když se na zápas chystalo a pak během šesti minut dostalo tři góly. Psychicky ho to srazilo... Zbytek utkání už byl jen o tom, že jsme se snažili dát alespoň jeden gól, ale přitom jsme museli zároveň zachytávat brejky soupeře, což se nám až na jednu výjimku povedlo. Druhou půli už jsme jeli na morálku.

Stane se. Když sehrajete 120 zápasů, taková utkání přijdou a podobnou smršť zažijete. Zvlášť, když narazíte na soupeře evropských kvalit, který si věří a jenž má extrémně rychlé hráče. Zejména, když vám chybí hráči v defenzivě. Tehdy proti Chelsea Souček a Coufal, tentokrát to bylo podobné. Hráči nastupují na jiných místech sestavy, než obvykle, a i z toho pramení chyby, které obvykle neděláme.

Viděli jsme, že někteří hráči nehrají dobře, skutečně jsme uvažovali o tom, že budeme střídat dřív a sáhneme k přeskupení sestavy. Jenže přišla penalta, vzápětí třetí gól, takže jsme čekali raději do přestávky. Zvlášť, když někteří hráli na hraně a u jiných, jako třeba u Olayinky, jsme věděli, že nastoupili se zdravotními problémy.

Výsledek je samozřejmě hrozný, některé chyby také, rozdíly v některých parametrech také. Ale jistá pozitiva se přesto najdou. Třeba v tom, jak Holeš zvládl první zápas, a i v odvetě zachránil spoustu situací. Třeba v tom, jak zahrál Zima, i když u některých inkasovaných gólů pochopitelně byl, jaké neuvěřitelné výkony předvádí Provod.