Článek
„Je mi nepříjemné, že to vůbec musím řešit a jsem spojovaný s nějakým násilím. Pořadatel mě poprosil, zda bych mu vestu, která byla na zábradlí, nepodal. Šel jsem se podívat, kterou vestu myslí, a mezitím ji ostatní kluci, kteří byli blíž, pořadateli podali. Jsem sportovec, tohle jde mimo mě. I sám klub je rád, že má mezi svými fanoušky někoho, kdo dělá MMA. Se Slavií jsem byl v kontaktu, vědí, že jsem nic neudělal,“ líčí Juráček.
Stejně jako drtivá většina fanoušků červenobílých prožíval z událostí, které utkání orámovaly, velké rozčarování. „Přijel jsem do Říma na fotbal. Prošel jsem si město, navštívil Koloseum, zašel do Vatikánu. A pak se večer dělo to, co se dělo. Chodím na fotbal, protože to je odpočinková a příjemná událost. Tady to tak rozhodně nebylo, cítil jsem tam hodně nepříjemné energie,“ dodává osmadvacetiletý bojovník MMA.
Slavia si oficiálně stěžuje na chování italské policie vůči svým fanoušků, na sociálních sítích koluje plno zpráv o zacházení s fandy sešívaných. Od zdlouhavých kontrol, uplatňování síly police až po osahávání žen. „To, že se tam nevhodně chovali k fanouškům, vnímá teď asi každý. Byl jsem otrávený. Když jsem šel na stadion, tak mě třikrát zkontrolovali a šel jsem dvě hodiny, než jsem se dostal do sektoru,“ podotýká Juráček.
Dusno bylo i mezi sektorem hostí a sousedním kotlem AS Řím. „Polili mě nějakou vodu, ale v tomhle jsem už vyspěl. Když na mě někdo bouchá přes plexisklo, nic moc to se mnou nedělá. Tohle jsem nevnímal. To, že se řvou pokřiky proti sobě, to je na fotbale normální. Rivalita k tomu patří. V gymu mám sparťana Davida Hoška, a když je derby, utahujeme si ze sebe a škádlíme se. Potyčky jsou ale moc,“ zmiňuje.
„Líbilo se mi a celkově obdivuji, jak jsou fanoušci Slavie oddaní. Klub a fandové táhnou za jeden provaz, jsme taková rodina. Myslím, že to v Římě bylo vidět,“ uzavírá Juráček.
