Článek
Co se vám vybaví na první dobrou, když se řekne José Mourinho?
Jeho famózní čísla. Počtem trofejí patří do absolutní trenérské špičky. Jsem rád, že jsem pod ním mohl chvilku trénovat.
V jeho Chelsea jste vydržel půl roku, než jste v létě 2005 odešel hostovat do Birminghamu.
Zpětně mě možná trochu mrzí, že jsem v Chelsea nezůstal trochu déle. Mohl jsem z Mourinha čerpat ještě víc, místo toho jsem ho pak sledoval jen na dálku. Už nejsem přímo v kuchyni, vnímám jeho práci jako normální smrtelník.
V čem tkví Mourinhovo kouzlo?
Je to velký motivátor a vítězný typ. Cestuje mezi různými kluby a zeměmi, ale dokáže se výborně přizpůsobit a víceméně všude je úspěšný. Když někam nastoupí, všichni vědí, o koho jde a že přišel vyhrávat. S tím souvisí ještě jedna věc.
Která?
Mourinho umí hráče oživit. Třeba belgický útočník Lukaku na poslední štaci v Interu trochu pohasínal, ale teď v AS Řím už zase střílí góly. Před dvěma týdny to poznala i Slavia.
Poprvé jste se s Mourinhem potkali jako soupeři: v březnu 2002 jste se Spartou porazili Porto v jarní Lize mistrů 2:0. Sladká vzpomínka?
Hodně sladká, navíc jsem dal gól. Na Spartě jsme tenkrát měli výborný tým, chtěli jsme něco dokázat. V Lize mistrů jsme hráli skvěle a skoro všichni jsme pak šli do ciziny. Vlastně jsme ani nepotřebovali agenty. (usmívá se)
Napadlo by vás tehdy, že se za tři roky s Mourinhem sejdete v Chelsea?
Rozhodně ne. Ale je zajímavé, že někdy stačí jeden povedený zápas. Nebo vlastně ne: trenér si mě pamatoval i z utkání Chelsea s CSKA Moskva, kam jsem odešel ze Sparty. Další Liga mistrů a další pro mě důležitý zápas.
V Chelsea jste měl hvězdnou konkurenci: John Terry, Ricardo Carvalho, Claude Makélélé… Mluvil s vámi trenér o vaší pozici?
Mluvil, ovšem sám věděl, že je to pro mě složité. Bylo mi sedmadvacet, ale stejně jsem se s tím pral. Velký klub, našlapaná soupiska, spousta zápasů… Navíc jsem přišel v hloupou dobu po měsíci pauzy v Rusku do rozběhnuté Premier League. Trenér mě znal a nemusel mě zkoušet, přesto bylo těžké vejít se do základu.
Ze štace v Chelsea vám zbyl i Mourinhův trenérský deník, viďte?
Přímo jeho ne. Sám jsem si dělal poznámky, mám popsaných několik stran s detaily z tréninků. Kdybych trenérovi ukradl jeho deníček, možná by to vypadalo jako v Okresním přeboru, když natěšený Jirka Luňák listoval v poznámkovém bloku kouče Hnátka. (usmívá se)
Jak vypadaly tréninky s Josém Mourinhem?
Z dnešního pohledu neuvěřitelně. Zápasy šly rychle za sebou, takže na nějaké velké ladění nebyl čas. Letmo se probrala taktika a šlo se na věc. Na druhou stranu, světoví borci od Čecha po Drogbu nějakou extra přípravu nepotřebovali. Zato dneska musíte hráče vodit za ruku, příprava je mnohem delší a detailnější. Děláte pohovory, nacvičujete posuny, rozebíráte soupeře…
A co Mourinhova teatrálnost a výstřelky? Za svoji nedisciplinovanost zaplatil spoustu pokut a i proti Slavii nesmí na lavičku kvůli tomu, že po prohraném finále Evropské ligy sprostě vynadal rozhodčímu.
Nechci ho obhajovat, ale tenkrát mu těsně utekla trofej, Sevilla porazila Řím po penaltách. Divadýlko k Mourinhovi patří, rád je středem pozornosti. Něco je za hranou a něco se nafoukne, fanoušci si to přeberou po svém. Pak můžou snadno zapadnout i hezká gesta: líbilo se mi, když Mourinho pochválil trenéra Trpišovského za jeho práci pro Slavii.
Dobře, že jste to připomněl. Vyzraje AS Řím na slávisty i podruhé?
Mourinha jsem teď hodně chválil, ale v italské lize to momentálně není ono. Určitě chce víc než současné sedmé místo. Zato v Evropské lize má Řím nahráno a jeho postupovou pozici hned tak někdo neohrozí, takže se sestava může trochu promíchat. A Slavia? Po porážce s Plzní má co napravovat, před svými fanoušky potřebuje vylepšit dojem. Mohl by to být zajímavý zápas.
