Brazilci obhajují a chtějí vybojovat šestý titul

"O ničem jiném nemůžeme ani uvažovat," tvrdí kouč Carlos Alberto Parreira, který získal titul s Brazílií už v roce 1994 a už tehdy měl v kádru současného kapitána týmu Cafú. Loni v Německu s týmem získal suverénně i Pohár FIFA. Přes drobné peripetie v úvodu jihoamerické kvalifikace nakonec "kanárci" postoupili bez problémů. "Základní sestavu pro úvodní utkání šampionátu budou tvořit ti, kteří loni na podzim nastoupili v posledním utkání kvalifikace," prozradil už měsíc před prvním utkáním na MS Parreira.

Vypadat by měla následovně: Dida - Cafú, Juan, Lúcio, Roberto Carlos - Emerson, Zé Roberto - Kaká -Ronaldinho - Ronaldo, Adriano. Jednoznačně z ní čiší obrovská ofenzívní síla, což je také největší zbraň Brazilců. Na lavičce zůstanou esa jako Belletti, Gilberto Silva, Robinho, Edmilson, Juninho... Český tým by na Brazilce mohl narazit už v osmifinále. Pokud Jihoameričanům vydrží pohoda, s níž si dokáží drahokamy světového fotbalu na trávníku vyhovět, pak těžko budou hledat soupeře.

Také nejlepší tým z Balkánského poloostrova je protagonistou technického, útočného fotbalu. Na MS jede Chorvatsko jako samostatná země potřetí. Trenér Zlatko Kranjčar nemá k dispozici takové hvězdy, jaké před osmi roky vybojovaly ve Francii historický bronz, ale stále má kam sáhnout, protože Chorvaté patří k ozdobám svých klubů.

Základ tvoří dvě bratrské dvojice Niko (Hertha) a Robert (Juventus) Kovačové, použitelní v obraně i středové řadě, tou druhou jsou Ivan (FC Bruggy) a Jerko (Dynamo Kyjev) Lekové. Největší hvězdou týmu je nepochybně kanonýr glasgowských Rangers Dado Pršo. Duší týmu je však stále vynikající stoper Igor Tudor z italské Sieny.

Australané vyšlou svůj tým na mistrovství světa už počtvrté a tentokrát prý mají na to, aby zaskočili favority, alespoň to tvrdí nizozemský kouč Guus Hiddink, který má bohaté mezinárodní zkušenosti a z hráčů, kteří působí v různých evropských klubech, hrajících často velmi odlišným stylem, vytvořil skutečný tým.

Největšími hvězdami jsou Kewel z Liverpoolu a Viduka z Middlesbroughu. Jeho spoluhráčem je gólman Schwarzer, hrdina penaltového rozstřelu v interkontinentální kvalifikaci proti Uruguayi. Obraně kraluje Lazaridis z Birmingamu, ve středové řadě kouč spoléhá především na nestárnoucího Skoka z Wiganu a Emertona z Blackburnu.

Úřadující asijští mistři pojedou na svůj teprve třetí světový šampionát. Slavný Brazilec Zico, který sedí na trenérské lavičce, nevidí své svěřence jako outsidery skupiny. V Evropě Japonci mnoho slávy zatím neudělali, i když před ME 2004 porazili na Letné český tým. Podcenit tým houževnatých bojovníků se solidní kopací technikou, navíc velice rychlých, však určitě nelze.

Největší hvězdou týmu je záložník Hidetoši Nakata, působící v Boltonu, jeho jmenovec Kodži hraje za Olympique Marseille. Ti dva tvoří základ týmu spolu s gólmanem Jošikacem Kawagučim z Iwaty, naturalizovaným Brazilcem Santosem, středním obráncem Urawy, a Naohiroem Takaharou, který však v Hamburku víc sedí na lavičce, než hraje.