Když nevyhrajeme v Arménii, bude to můj konec, přiznal po olomoucké blamáži trenér Bílek

Propadl se zase tam, kde se už v minulosti tolikrát zmítal. Pod palbu nedůvěry, do víru pochybností a skepse. Do kolotoče otázek o své další budoucnosti na lavičce národního mužstva.

„Ztratili jsme body domácí remízou s Bulharskem, teď další po prohře s Dánskem. Skutečně je to hrozivější situace, než v minulé kvalifikaci, protože v ní jsme na vlastním hřišti tolik bodů nerozdali," věděl Bílek okamžitě po závěrečném hvizdu olomouckého duelu, že je zle. A dokonce moc, protože jeho tým na soupeře prostě neměl.

„Nepříjemná konstelace, protože už po nerozhodném výsledku s Bulhary jsme věděli, že si další domácí ztrátu nemůžeme dovolit. Jenže přišla. Dánové se vrátili do postupové hry, my si ji zkomplikovali. Nezbývá než vyhrát v úterý v Jerevanu," uvědomoval si Bílek, v jaké mizérii se se svým celkem zmítá.

„Kdybychom v Jerevanu nevyhráli, byl by to můj konec," přiznával po nejvyšší domácí prohře, kterou česká, resp. československá reprezentace za posledních třicet let doma utrpěla.

Blamáž s národním celkem Německé spolkové republiky poslední dubnový den v pětaosmdesátém na Strahově v poměru 1:5 je nezapomenutelná, olomoucká potupa s Dánskem se jí ale téměř vyrovnaná.

„Ale tohle mužstvo už vícekrát v minulosti dokázalo, že sílu má a z nepříjemných výsledků se dokázalo oklepat. Teď se v Arménii ukáže, jak na tom jsme," snažil se trenér Bílek živit víru a naději.

Jeho protějšek na lavičce Dánů Morten Olsen naproti tomu jen zářil. „V podobný výsledek jsme vůbec nedoufali, natož abychom snad věřili, že vyhrajeme o tři góly. Co se nám ale nepovedlo loni v září v Kodani, to dokonale vyšlo v odvetě," liboval si po lekci, kterou jeho tým české reprezentaci udělil.

„Byl to ale těžký zápas, v němž jsme ovšem odvedli to, na co jsme se připravovali. Od samého začátku jsme si počínali, jak jsme měli, připravili si hned v úvodu dvě tři šance. A jakmile jsme dali po přestávce první gól a donutili tím domácí tým otevřít hru, nabízely se další a další možnosti, kterých jsme využili," glosoval Morten Olsen fotbalovou výuku udílenou Čechům.

„První gól skutečně rozhodl a určil další průběh zápasu. Do půle šlo o vyrovnanou partii, po přestávce byl ale soupeř silnější, důraznější, vyhrával osobní souboje, zatímco my si vyloženou příležitost nevytvořili," byl  nucen trenér české reprezentace uznat, že šlo o výuku poučnou a před dalším pokračováním kvalifikace varovnou.