Článek
Francouzští fanoušci slaví v Paříži titul mistrů světa
Chorvatští fanoušci vstřebávají v Záhřebu finálovou prohru
„Ať žije republika," křičel znovu, když sestupoval z piedestalu na trávník moskevských Lužnik bičovaný provazci deště a zaplavený miliony poletujících zlatých konfet. Tři prezidenti a jedna prezidentka s nimi schovaní pod deštníky svých bodyguardů se blahosklonně usmívali.
Francouz Emanuel Macron, který na pódium donesl Světový pohár, prezident pořádající země Vladimir Putin, první muž světového fotbalu Gianni Infantino v oblecích, prezidentka Chorvatska Kolinda Grabarová-Kitarovičová v červenobílém šachovnicovém dresu své země.
I šílenství kolem nich, jemuž pobaveně přihlíželi, se upřímně smáli.
Francouzský snajpr Griezmann jezdil po trávníku po zadku jako kluci po toboganu. Jeho spoluhráči ve skupinkách střídavě tancovali a mlátili sebou o zem stejně jako jejich snajpr.
Gejzíry vody stříkaly, konfety se na ně lepily, ale oni dál ječeli a řvali.
Jsou mistry světa. Obávané Chorvaty ve finále vrchovatě naplněném ofenzivním fotbalem přestříleli a dali jim čtyři góly. A to se o nich tady v Rusku říkalo, že dovedou jen čekat a bránit.
„Říkalo. Jenže ve finále hrálo Chorvatsko sice skvěle, ale my ještě lépe. Teď mi ale připadá že vůbec nevím, kde jsem," mluvil kanonýr Antoine Griezmann skutečně jako omámený.
Jeho spoluhráči dlouho nemluvili vůbec.
„Nedivte se, je úžasné, co dokázali. Vždyť je to mladé mužstvo a už je na vrcholu. Někteří jsou šampióny a je jim teprve devatenáct let," prožíval euforii společně se svými svěřenci trenér Deschamps. „Nebyl to od nás skvostný výkon, ale čtyři branky jsme vstřelili a obrovskou psychickou kvalitu a duševní sílu také prokázali, proto jsme si zasloužili vyhrát."
Když on sám před dvaceti lety zvedal v Paříži nad hlavu pohár pro mistry světa, bylo mu devětadvacet. Tehdy nekřičel „Ať žije Francie," protože byl stejný jako ti kluci válející se v kalužích vody a opití štěstím.
Teď si ale naplnil sen. Dovedl Francii zase na trůn. Jen Brazile Zagalo a Němec Beckenbauer se stali mistry světa jako hráči i trenéři. Deschamps teď patří k nim. Ke svaté fotbalové trojici.
„Ale ne, to není o mě, to je o hráčích, kteří dnes zvítězili. Já je jen vedu, aby vyhrávali. Musel jsem se také mnohému naučit a zároveň se poučit. Třeba předloni, když jsme ve finále evropského šampionátu doma prohráli a celá Francie byla zklamaná," prozrazoval Deschamps, na co při finále, stejně jako při korunovaci myslel.
I proto jeho Vive la République.
