Je to v háji! napadlo mě okamžitě. Odhodlaný Kuchta jde přes bolest

Fort Worth (od našeho zpravodaje) - Zranění kotníku z přípravného duelu s Kosovem Kuchtu stále limituje, ale s lékaři a fyzioterapeuty dělá vše pro to, aby byl co nejdříve fit. V úterý už na tréninku navlékl i kopačky. „Nejhorší jsou přelety, kdy mi to lehce oteče. Den se dostávám z toho, aby otok splasknul,“ popisuje Kuchta s tím, že na první zápas šampionátu s Jižní Koreou ještě nemusí být stoprocentně připraven.

Odhodlání nastoupit a týmu pomoci je však veliké. „Nebude to bez bolesti, ale dám se dohromady. Zranění není vážné, že bych musel vypadnout na delší dobu. Prognózy jsou kladné.“ Podle trenéra Miroslava Koubka je start zkušeného útočníka na hraně.

Že je to v háji.

Hrál jsem o nominaci, mistrovství je jednou za život. Jsem ale nastavený, že i když kotník napevno zatejpujeme a bude z toho trochu sádra, tak pokud dostanu šanci, musím to odjezdit a odmakat. Všichni chceme turnaj zvládnout. Jakmile jsem vystřídal, věděl jsem, že musím na rentgen. Když jsem se vrátil na zápas, běžela asi 65. minuta, a doktor Krejčí mi řekl, že důležité vazy a hlezno jsou v pořádku. Kotník jen dostal ránu. Lékaři vše řekli trenérům a dali mi zelenou, že mohu jet.

Ohromně. Dřel jsem, ve Spartě jsme se na jaře vrátil do sestavy a poslední měsíc a půl chytil formu. Vypadal jsem dobře, nejet na mistrovství kvůli takové věci by pro mě byla obrovská škoda a rána. Musím zaťukat, že jsem nikdy neměl problémy se zraněními. Pořád dokola valím a najednou by to zhatil jeden šprajc. Vše by přišlo vniveč.

Když jsem začal zase hrát v klubu. Dával jsem góly a ukazoval věci, kterými jsem prospěšný týmu. Oddanost, běhavost, zarputilost. To má málokdo. Věděl jsem, že pokud trenér Koubek zavolá, budu mít ještě větší šanci se dostat na kemp a porvat se o nominaci.

Po posledním derby na Slavii. Hrál s otevřenými kartami, což se mi líbilo. Věděl jsem, na čem jsem.

To si nechám pro sebe. Ale měl jsem jasno, jak se situace má, a záleželo jen na mně, jak se s ní poperu.

Jste přesný. Takové instrukce mi sdělil. Říkal, že se mu líbí reakce mého těla v zápasech, že jsem nikomu nenadával, neměl výlevy, neřval na rozhodčího, podporoval jsem spoluhráče a všímal si sám sebe. Dělal jsem to i před telefonátem a pak se jen snažil laťku udržet.

V době, kdy jsem vypadl ve Spartě ze základu a nehrál, srovnal jsem si nějaké věci v hlavě a začal o nich více přemýšlet. Když už si toho všimnul trenér reprezentace, říkal jsem si, že nebylo na škodu se tím zaobírat. A už se nebudu měnit.

To ne. Na klubové a reprezentační úrovni se nějak chováte, pokaždé máte v mančaftu jinou úlohu. Měl jsem čas přemýšlet a říkal jsem si, že pokud je šance se dostat na mistrovství, tak jedině takto. A povedlo se.

V reprezentaci není dennodenní a celoroční práce, vidíte se párkrát. Jakmile nehrajete, vytváříte servis jedenácti borcům na trávníku. To samé musí být i v klubu, ale zde je zkrátka potřeba jiná chemie, jestli mi rozumíte. Vidíme se na podzim, pak v březnu a v létě, vždy z toho na nějaký čas vypadnete. V klubu je to 24/7. Teď najednou budeme spolu měsíc, snad i déle. Jako každý bych si přál zůstat v turnaji až do konce, ale také jsem svým způsobem soudný. (úsměv)

Jasně, ale to je mezi námi úplně v klidu. Co se stane na hřišti, zůstane tam. David Douděra mi říkal, že jsem se v posledním derby choval úplně jinak, kultivovaně, že jsem neměl žádné výlevy. Já mu odpověděl: „Co si na vás vezmu? Nic.“ Můžu být jen zaměřený na daný moment a zápas. Co budu mít z toho, že na ně budu řvát? Nepotěší to ani mě. Neovlivním, jak se chová někdo jiný. Chci se jen prezentovat tak, jak uznám za vhodné, pokud to nepoškozuje klub nebo reprezentaci. Fakt jsem takové věci přestal řešit.

Tady každý ví, jak se má chovat. Jsou jasně dané věci a zaměřujeme mítinky přesně na to, jaké nás případně čekají postihy. Náčrty máme a víme, co si můžeme a nemůžeme dovolit. Jsme zaměřeni jen na úspěch, abychom nejprve zvládli skupinu. Je tam obrovská natěšenost.

Obrovská škoda pro fotbal. Přijeli jsme hrát, změnili formaci a soupeř měl s námi problém. Chytli jsme začátek poločasů, ale pak se to nějak sesypalo. Už neovlivním, co se stalo v závěru. Derby jsou tvrdá, emotivní, místy mají hraniční zákroky. Tlak na sudí je obrovský, třeba něčemu podlehnou a pak je problém. My jsme derby zvládli takticky a sebevědomě, nehráli jsme žádného zanďoura. Když jsme byli v bloku, tak aktivním.

Jasně. Slavia nás ze vzduchu umlátila, my takovou typologii nemáme. Neřekl bych, že nás přehrávala.

Příjemné. Předcházel tomu hezký centr z rohu, oslava byla v klidu, žádné výlevy. Samozřejmě se nějací fanoušci ozvali, ale v pohodě.

Fakt to řešili? Já s ním nemám žádný problém, stejně jako se všemi tady. S kýmkoliv si sednu, dáme kafe, bavíme se úplně o všem. Rivalita jde stranou.

Přísný! Znám ho od Bohemky, kde jsem pod ním začal hrát. Je možná ještě větší pedant na taktiku, ale v posledních angažmá předváděl neskutečný fotbal. V Plzni to zúročil, je na vrcholu a klobouk dolů. Má zkušenosti a teď je zúročuje. Je dobře, že je přísný, a nemám pochyb, že nás na všechny soupeře důkladně nachystá.

V Černé Hoře jsem nahrával na gól Vaškovi Černému a se Saúdskou Arábií pak hrál druhý poločas. Z křídla, jenže ne uvnitř u hroťáka, ale u lajny. Tam nevyužiji naplno mé hlavní schopnosti. Pak jsem nebyl v říjnu, v listopadu ani v březnu a na tři srazy úplně vypadl. Nebylo to pro mě jednoduché. Šlo o nějaký přerod, nenastupoval jsem ani ve Spartě. A když nahrajete v klubu, logicky nemůžete v reprezentaci.

Ano. Šlo čistě o výkonnost, každého takový propad někdy potká. S Jaroslavem Veselým, Ivanem Haškem ani Jaroslavem Köstlem jsem neměl žádný problém. To samé s kluky ze širšího realizáku, kteří jsou i teď s námi v Americe. Vše v pohodě.

Mám smlouvu a více k tomu asi není co říct. Po mistrovství se budu hlásit na přípravu a uvidíme, jaké budou změny.

Lhal bych, kdybych řekl, že nevím. Teď mám v hlavě jen MS. Budu to řešit po šampionátu. Dám si oraz a uvidíme. V dalších dnech a týdnech nás všechny čeká důležitá část našich kariér a nic jiného nemyslíme. A já hlavně musím dořešit ten kotník.

Přestupové období je dlouhé. A jak říkám, na začátku přípravy se budu hlásit ve Spartě.

To asi každého fotbalistu. V Rusku v Lokomotivu Moskva byla ojedinělá situace, protože začala válka a nezískal jsem pracovní víza pro rodinu. Jinak by mi končila smlouva až teď v létě. Je to obrovská škoda. Nebýt všech těch věcí kolem, neutíkal bych. Měsíc a půl mi trvalo, než jsem se naučil rusky, takže jsem pokyny na tréninku normálně rozuměl. A Midtjylland? Specifické. Trenér, co tam byl, mě chtěl třikrát. Jenže pak jsem přestal nastupovat. Sparta mi pomohla a teď je potřeba se zaměřit na to, aby zase získala nějakou trofej.

Všichni jsme byli rádi, že je zpět. Já osobně neskutečně. Začátek byl dobrý, pak nás to trochu semlelo. Hledala se sestava, nebylo to optimální. Ale přišli noví kluci a vše si sedlo. Jen bohužel pozdě na to, abychom ještě prohnali Slavii. Nebyla šance ji dostihnout. Teď máme jasně daný mustr, v létě přijdou posily, jenže zase nebude tolik času. Čekají nás hned předkola Ligy mistrů, kde není doba hájení. Musíme po tom okamžitě skočit. Věřím, že se zlepšíme.

Potřebovali bychom třeba čtyři hráče typu Angela Preciada nebo Johna Mercada. Mít o dva více, bylo by to super. John se adaptoval hrozně rychle, protože mu Angelo hodně pomohl. John je dobrý kluk, poctivý a zarputilý. Joao Grimaldo je úplně jiná typologie, přibrzdilo ho zranění. John se snad učí i anglicky a naopak trenér španělsky. Tím neříkám, že půjde do Španělska. (smích) Když je potřeba něco přeložit, máme i lidi v realizačním týmu, co rozumí, takže v komunikaci není žádný problém. Všichni ví, co je Sparta, znají historii klubu a myslím, že nám hodně pomohou.

Krejda se nedá nahradit. Ve Spartě byl dlouho, postupně se posunul do základu a na kapitána. Dokázal to ořvat, celá obranná fáze fungovala jinak a my vpředu už jsme se domluvili jen ve třech. Přijde mi, že celá obranná trojka hrála možná zodpovědněji, než tomu bylo po jeho odchodu. Ale jen díky tomu, jak se Láďa vypracoval. Měl standardky a obranné věci. Když letěl dlouhý balon, prodloužil na gólmana, my jsme se roztáhli a připravili si rozehrávku. Pak jsme si na to ale zvykli. Když jsem pak z Dánska koukal na Spartu, byla diametrálně odlišná. Kluci to měli těžké, Láďův odchod byl obrovský zásah do kabiny. Nikdo ho nenahradí.