Hlavní obsah

Šok pro slovenskou fotbalovou reprezentaci. Spoluhráč Karabce a Šulce odmítl reprezentovat

2:58
2:58

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se

Od poloviny září plní roli jedničky v Lyonu. V pěti zápasech dostal Dominik Greif, spoluhráč Adama Karabce a Pavla Šulce, jen dva góly. A tak není divu, že byl slovenský brankář nominovaný i do reprezentace. Jenže za ní si nezachytá. Osmadvacetiletý gólman to odmítl, ačkoliv svaz dělal, co mohl.

Foto: Piroschka Van De Wouw, Reuters

Slovenský brankář Lyonu Dominik Greif.

Článek

Bylo to největší téma pondělní slovenské tiskové konference v Senci. Za absencí Greifa se totiž skrývá zajímavý příběh, který novinářům osvětlila mediální manažerka nároďáku Monika Jurigová.

„Dominik Greif se odmítl zúčastnit aktuálního srazu reprezentace. Lyon hrál v neděli od 15 hodin doma proti Toulouse, za které nastoupil i Mario Sauer. Trenér potřeboval mít na dnešní mítink v 15:30 všechny hráče. Původní let byl naplánovaný z Lyonu do Budapešti, na sraz by ale hráči přijeli až v 16:30. Proto jsme jim nabídli tři alternativní možnosti. Ani jedna ale Greifovi nevyhovovala, a tak se rozhodl, že na sraz nedorazí,“ konstatovala Jurigová a zároveň zmínila, že Sauer si vybral ještě v neděli večer cestu vlakem z Lyonu do Ženevy a v pondělí ráno letěl do Vídně, na místě srazu v Senci byl pak okolo 13. hodiny.

Jurigová pak také zmínila další fotbalisty, kteří odehráli zápas v neděli večer a jejichž přístup byl zcela opačný. „Haraslín se Schranzem dokonce po zápase (derby Sparty se Slavií) sedli do auta a přijeli sem. Jsou tu i Lobotka, Škriniar, Kmeť či Šatka.“ Jedinou výjimku dostal Dávid Ďuřiš z norského Rosenborgu. „I ten byl ale ochotný hned po utkání nastoupit do auta a jet šest hodin do Osla, aby stihl let. To už se nám ale zdálo hodně riskantní.“

Greifovo místo tak před duely kvalifikace o mistrovství světa 2026 proti Severnímu Irsku (10. října) a Lucembursku (13. října) zaujal Dominik Takáč ze Slovanu Bratislava. Ten doplní zkušené duo Martin Dúbravka-Marek Rodák.

Greif má dlouhodobě pověst rebela. Když se loni v listopadu vracel do národního týmu po třech letech, mluvil o tom, že se chce zapracovat do týmu a nálepky se zbavit. „Uvědomuji si, po jak dlouhé době jsem tady a upřímně říkám, trošku se mi nelíbilo, co se v médiích odehrálo v posledních týdnech a měsících v souvislosti s mým jménem. Chci být opět součástí kolektivu a nasát styl trenérského týmu.“

Nyní měl další šanci, nicméně si vybral jinou možnost. Slovenské fanoušky tím rozdělil na dva tábory, někteří ho chápou, jiní zase zatracují.

„Možná i proto, že by se do brány nedostal. Není hloupý, ví, že na rozdíl od Sauera ho Calzona nepostaví,“ píše jeden z nich. „Když hráč dává přednost svým osobním zájmům, než cestovat na Slovensko a pak za něj hrát, tak bych ho už jako trenér nikdy nepozval,“ oponuje mu druhý.