Článek
Velkorysým přehlédnutím faulu Ekpaie na zlínského Reitera, který už ve 20. minutě volal po vyloučení, ignorováním ofsajdu Traorého, jenž předcházel druhému gólu Pražanů, pokutovým kopem za údajný faul hostující brankáře Šišky na padající Olayinku, z čehož se rekrutoval třetí slávistický gól.
Gól jistoty, který zabránil tomu, aby absurdní představení hodné Havlových dramat vyšperkované navíc i bizarní žlutou kartou pro faulujícího a protestujícího Reitera snad náhodou neskončilo nepatřičným happy endem.
„Pokládám si otázku, jestli to Slavia opravdu potřebuje, nebo to ti rozhodčí neumí," tázal se po zbytečném výletu svého týmu do Prahy zlínský kouč Jan Jelínek.
Kdyby byl divadelním kritikem nebo teoretikem umění, odpověď by hledat nemusel. Našel by ji v okřídlené frázi používané v kumštýřské branži po celém světě. Platné pro absurdní divadelní hry, muziku, stejně jako obrazy.
„You see what you want to see," tedy volně přeloženo: „Vidíš, co vidět chceš", říká se mezi kumštýři stejně jako mezi návštěvníky divadel, koncertních sálů, výstavních galerií.
U nás ovšem i mezi fotbalovými sudími.
„Kdo chce kam, pomozme mu tam," nezbylo proto říct si komisi rozhodčích po pohárovém představení Jana Petříka a Michala Nováka.
Ono už stačilo, že podobnou otázku jako zlínský kouč si mohlo na podzim položit několik jeho ligových kolegů. A samozřejmě nejen v Edenu....
Nepoložili, vyjadřovali se kulantně. I třeba olomoucký Václav Jílek, byť třeba v dohrávce třetího ligového kola na Slavii nepochyboval, že domácí Hromada faulující Hálu měl okamžitě dostat červenou kartu.
Nedostal, i Ladislav Szikszay tehdy viděl, co vidět chtěl. Stejně jako kupříkladu Pavel Julínek v duelu Sparty s Mladou Boleslaví po faulu Dočkala na Hlavatého.
Srdjan Plavšič ze Slavie, Cheick Oumar Conde ze Zlína
Teď pro změnu uplatnil svůj dost svérázný pohled Petřík.
Proto nebude sedět v sobotu v Mladé Boleslavi při ligovém zápase Hradce Králové se Spartou u monitoru jako videorozhodčí a den nato si v Liberci v duelu domácího Slovanu s Českými Budějovicemi nezapíská. Proto byl jeho asistent Michal Novák vyřazen ze seznamu náhradníků nachystaných o víkendu zaskočit, kdyby snad bylo třeba.
Co kdyby zase viděli, co vidět chtějí?!
A ke všemu ve dnech, kdy se na světlo světa dostávají další a delší sekvence policejních odposlechů Berbrovy aféry, z nichž je patrné, že tuzemští sudí až příliš často viděli a nejspíš pořád vidí, co vidět chtějí.
Anebo co si jiní přejí, aby viděli.
Zdeněk Pavlis
Zdeněk Pavlis pracuje padesát let jako sportovní novinář a publicista. Působil v redakcích Zemědělských a poté Zemských novin, Lidových novin, Svobodného slova a nyní publikuje na nejnavštěvovanějším českém sportovním internetovém portálu www.sport.cz, a to od roku 2008. Celé desetiletí spolupracoval se slovenským fotbalovým týdeníkem Tip. Od roku 2001 je předsedou Klubu sportovních novinářů ČR. Napsal více než dvacet knih. Například: 50x Fotbalista roku, Čaroděj, Djoker Novak Djokovič, Josef Bican – Pepi, Klub ligových kanonýrů, Králové fotbalu, Petr Čech: Mr. Perfect, Zlatý míč, Gianluigi Buffon: superman Gigi, Železná Sparta, Od Bicana k Lafatovi. Je držitelem Ceny Egona Erwina Kische udělované českým a slovenským spisovatelům za literaturu faktu a laureátem Ceny dr. Václava Jíry.
