Článek
Chápete, co se stalo? Sahali jste po výhře, jenže nakonec máte jen bod, což je ve vaší situaci hodně málo.
Je to škoda, zatáhli jsme se. Příště musíme bojovat do poslední chvíle, zápas nekončí v 90. minutě. Koncentrace musí být maximální.
Jak moc fatální bylo, že jste v povedeném prvním poločase nestihli víc než jeden gól?
Jasně, neměli jsme zůstat jen u jednoho. V prvních dvaceti minutách jsme Velšany zamkli, nedostali se přes půlku. I ve druhé půli jsme mohli dát víc gólů, chtělo by to být o kus produktivnější.
Čím to, že druhý poločas byl z vaší strany vlažnější? Velšané se díky tomu vrátili do zápasu.
Nervozita? Neumím si to vysvětlit. Zatáhli jsme se, poztráceli jsme dost míčů a neměli odražené. Trenéři nám řeknou víc, před Dánskem se z toho musíme poučit.
Těší vás aspoň premiérový gól v jednadvacítce?
Jsem za něj rád, konečně jsem se dočkal. Jenže z toho byla jen remíza, což je pro nás málo.
Cítíte, že se z vás stává klíčový hráč Lvíčat?
V první řadě máme fajn partu, noví kluci do týmu dobře zapadli. A já? Chci dát týmu na hřišti všechno a bojovat, co to jde. Baví mě i souhra s Kryštofem Daňkem a Adamem Karabcem: neřešíme Slavii a Spartu, na hřišti nám to funguje. Škoda, že to dneska nestačilo na vítězství.
Vítězství musí přijít v úterý proti Dánsku, aby v kvalifikaci nebylo ještě hůř. Je právě tohle nejbolavější výstup z remízy s Walesem?
Víme, že musíme vyhrát, jinak už to budeme mít těžké. Bodů mohlo být po dvou zápasech víc, je nám to líto. Pořád to ale můžeme napravit, v úterý musíme nutně zvládnout Dánsko. Nachystáme se, jak nejlíp to půjde.
