Problém Pardubic? Chybí chuť rozbít si držku, má jasno Kováč. Rád by přivedl lídra

Pardubický trenér se před pozápasovou tiskovou konferencí opět sympaticky pozdravil se všemi přítomnými novináři, pak ale rychle přepnul zpět do přísné nálady. A rychle osvětlil, co měl svým neotřelým prohlášením na mysli.

„Kopali jsme za šest kol snad čtyřicet rohů a vůbec z nich nejsme nebezpeční. Přijde mi, že si hráči jdou standardky jen tak nějak odbýt. Chybí mi tam drajv, chuť rozbít si držku a dostat se za každou cenu do zakončení. Možná je to i typologií hráčů, ale prostě nejdeme tam, kde to bolí. Nemáme vlčáky, kteří by to chtěli urvat,“ domnívá se 43letý kouč.

A každý, kdo porážce se Slováckem přihlížel, mu musí dát za pravdu. Pardubice zahrávaly hned devět rohových kopů, ale snad po žádném si nevytvořily ani náznak byť jen sebemenšího závaru. Když do rovnice přičteme fakt, že se ze tří šancí v krátkém časovém sledu ještě za bezgólového stavu neujala ani jedna, výsledkem je třetí domácí utkání v ročníku bez vstřelené branky.

„Máme problém, není třeba se o tom dál bavit. Odehráli jsme čtvrtý domácí zápas a potřetí neskórovali. Je až unavující, že opravdu nejsme schopni nic proměnit,“ lamentoval Kováč. „Šance si tvoříme, ale možná to chce více klidu.“

Poslední věta by se dala tesat do kamene s ohledem hlavně na úvod prvního dějství, kdy během šesti minut postupně selhali Jakub Matoušek, Denis Darmovzal a Vojtěch Patrák. Pak ale Pardubice inkasovaly a druhý poločas už se nesl v duchu marné snahy najít skulinku ve skvěle organizované obraně Slovácka, které naopak vyráželo do čím dál nebezpečnějších brejků. Kováčovi navíc nevyšlo ani brzké střídání kapitána Pavla Černého. Zkušený matador po velmi dobrém výkonu a nastřeleném břevnu opustil hřiště již po šestapadesáti minutách.

„Pája netrénoval celý týden, naopak kluci, co přišli (Tomáš Zlatohlávek a Ladislav Krobot, kromě Černého šel dolů i Samuel Šimek, pozn. red.), vypadali v předchozích dnech skvěle. Ale neoživili jsme to, střídající hráči kvalitu nepřinesli,“ ví Kováč. „Také mě zaskočilo, že jsem druhý poločas necítil z týmu sílu. Kromě Míši Hlavatého tam není hráč, co by to zvedl. Ti, které jsme dovedli, prostě nejsou dravci. Chybí leadership,“ dodal s tradiční upřímností.

I proto se Pardubice ještě stále dívají po posilách na přestupovém trhu. Ostřílený bek Jiří Fleišman z Baníku Ostrava by Kováčovy požadavky ohledně psychické nezdolnosti a neutuchající touze vítězit splňoval, jenže z rodinných důvodů stěhování odmítl. „Mrzí nás to, je to rafan. Takový raubíř, nechce prohrávat,“ vysvětlil bývalý reprezentant, proč by se mu jeho někdejší spoluhráč ze Slovanu Liberec náramně hodil.

Zkušenosti každopádně Východočeši stále poptávají. A to i z toho důvodu, že podle Kováče mužstvo přes léto neposílilo ideálně. „Tým chcete vždy zlepšit a když se na to podívám dnes, my ho nezlepšili,“ naznačil, že četné letní odchody, respektive návraty hostujících hráčů do mateřských klubů, Pardubicím zasadily nepříjemnou ránu. „Ale týmový duch je stále pozitivní. Musíme hráče probudit a jít na to kolektivně,“ uzavřel.