Čechy trápí trpaslíci. Expert Kadlec: Nesrovnali jsme se s realitou. Žijeme z toho, co bylo

V národním týmu odsloužil Kadlec bezmála 70 zápasů, byl na čtyřech evropských šampionátech. Teď s reprezentací objíždí duely jako expert veřejnoprávní televize. Zblízka viděl ostudu na Faerech i rozpaky v Karviné se San Marinem.

„Fotbal přináší krize. Jde o to, jak dlouho bude trvat,“ přemítá někdejší špičkový obránce. „Bylo by dobré, aby trvala co nejkratší dobu. Těžko se mi to hodnotí. Sám nevím, co bych řekl.“

Je znát, že se současnými reprezentanty soucítí. Nemluví se mu lehce. Přesto Kadlec (40) docela věcně pojmenovává problémy, které vidí.

Není to dobré. Zarazilo mě, jak se to v ní rychle otočilo. V říjnu se tři dny po remíze a dobrém výkonu s Chorvatskem prohraje na Faerských ostrovech. Teď to pokračovalo se San Marinem. Můžete jednou zahrát špatně, ale potom musí přijít diametrálně odlišný výkon. Se vším respektem, soupeři byli hodně slabí a tyhle dva výsledky nejsou jen zdvižený prst, ale zdvižená celá ruka. Nechci mluvit o dně, ale spíš cítím, že něco není v pořádku.

Těžko se mi to hodnotí z venku. Nevidíme dovnitř, kde je problém. Sám jsem hrál dlouho na klubové nebo reprezentační úrovni. Po nezdaru jsme se semknuli, tým vypadal jinak, měl emoce, těžko se to popisuje. Schází mi soudržnost, pozitivnější atmosféra. Nevím, čím to je. Hodnotím, co vidím jako ostatní. Sám nevím, co bych ještě řekl.

Se San Marinem se může vyhrát 1:0, ale proto, že trefujete břevna, tyčky a jste dominantní. Lidi vám po akcích budou tleskat, proto chodí na fotbal. Včera to bylo pomalé, zvláštní, měli jsme i štěstí, protože jsme nešli do deseti, když sudí nevyloučil obránce Vitíka. Kluci přitom nezapomněli hrát fotbal, na klubové úrovni hrají dobře, ale v reprezentaci jsou utlumení.

Už se mi to zdálo na Faerech, kde domácí vypadali líp i líp kombinovali. Přišlo mi, jako bychom se báli. Pořád je to fotbal, na světě jsou daleko horší věci. Chyběl mi větší drajv, odvaha. Nahraju, naběhnu si. Zakázané to kluci asi nemají, ale mám z toho takový pocit.

No jasně. Nesváděl bych nic na nováčky. Kdy jindy je máte vyzkoušet než proti San Marinu? Nováčci se ale potřebují o někoho opřít a odrazit se od bojovnosti. Nechci říct, že tým byl laxní a bylo jim to jedno. Sám jsem to zažil, reprezentace je nejvíc. Možná ale může být jiná motivace proti Chorvatsku než proti San Marinu. Člověk by musel být v kabině, aby přesněji řekl, co je špatně. Přitom máme informace, že v ní není problém. Jako bychom se báli něčeho. Je u nás tlak, který je ale i jinde. Neumíme s tím pracovat.

Nepamatuju si, že bychom měli dva slabé soupeře po sobě a výsledky i hra by takhle vypadala. Vybavuju si jediný zápas Franty Straky u reprezentace. Hrálo se v Jablonci s Maltou a taky se vyhrálo jen 1:0. Bylo vedro, nic moc podmínky. Jenže pak jsme se oklepali. Vždycky taky rád připomínám Euro 2012 a úvodní prohru 1:4 s Ruskem, po které jsme se zvedli, a pak hráli fakt dobře.

V reprezentaci těžko něco natrénujete. Co s vámi trenér za dva tři dny udělá? Hráči na sraz přijedou různě unavení, hlavně jde o vytvoření dobré atmosféry. Hrajete za nároďák. To je to nejvíc, koukají na vás mladí kluci, inspirujete je. Divák teď neodchází ze stadionu a říká si: Výsledek nic moc, ale makalo se a kluci se snažili. Necítím žádnou pozitivní atmosféru.

Co s tím trenér Köstl může udělat? Spíš mi jde o to, jak se to pojmulo celkově. Když je realizační tým neúspěšný, odvolám přeci všechny. Není dobré, aby někdo zůstal. Köstl byl součástí týmu trenéra Haška, taky mu určitě radil, spolurozhodoval. Něco ale nefungovalo. Není to nic proti němu, ale měl se udělat větší říz a vzít někoho zcela nového, kdo není poznamenaný tlakem. Je vidět, že nebyl plán B. Ono se s tím asi nepočítalo. Asi neletíte na Faerské ostrovy s tím, že po návratu odvoláte trenéra. Je jasné, že my jako média tomu přidáme a řekneme, že Hašek nemůže pokračovat.

Cíl byl jasný: Postup na mistrovství světa, což stále není ztracené. Vedení trenéra Haška odvolalo, ale zůstal zatím trenér Köstl. Říz měl být větší, nová krev. Trenér ale zase tolik v krátkém čase nevymyslí. Každý hráč ví, že proti San Marinu musí hrát, střílet, nabízet se, běhat. Ti kluci hrají v Premier League nebo bundeslize. Je zvláštní, že v klubu mají větší sebevědomí než v nároďáku. Jsem zvědavý, zda přijde zahraniční trenér.

Podobnou myšlenku mám v hlavě. Český trenér tlak vnímá. Ale pozor, tlak je i všude jinde. Možná jsme specifický národ a díváme se někam, kam nepatříme. Musíme pracovat s tím, co máme. Výsledky jsou zrcadlo českého fotbalu. Vidíme se v dobách Nedvěda a Poborského, kdy jsme naháněli nejlepší a dnes to není. Vidíme holý fakt a žijeme z toho, co bylo. Nesrovnali jsme se s realitou, nepracujeme ani víc nebo jinak. Trenér ze zahraničí nebude znát český tlak, nebude si ho tolik brát. Sám to znám z Turecka.

Otevřel jsem si noviny, pak je zavřel, protože jsem tomu nerozuměl (usměje se). Bylo mi to jedno, nechtěl jsem to ani slyšet od okolí a chtěl jsem v klidu pracovat. Teď jsem se přesunul na stranu médií, hodnotím to jako expert. Věřím, že média týmu umí pomoct, ale musí vidět snahu, že se jezdí a maká. Chtěl bych to obrátit do pozitivna. Bylo by super předvést s Gibraltarem jiný výkon a jiný výsledek.

Na takovou otázku bych asi dřív nemyslel. Strach snad nemám, spíš jde pořád o předvedenou hru. Vyhrajeme, nečekám nic jiného. A záleží, jak u toho budeme vypadat. Nerad bych, aby to skončilo utrápenou výhrou 1:0 nebo 2:0. Rád bych přesvědčivou výhru, u které bychom chytili lidi. Je potřeba obraz nároďáku zvednout, aby se chodilo i na San Marino nebo Gibraltar. Kluci s tím musí něco udělat. Máme vedení, které musí vybrat trenéra. A věřím, že to bude jen lepší.