Hlavní obsah

Galásek se stává trenérem, nebude však takový ras jako Adriaanse

OLOMOUC

Devětašedesát mezistátní zápasů za českou reprezentaci odehrál a před zápasem s Litvou se s ní definitivně rozloučil. Tomáš Galásek (37) dokonce býval i jejím kapitánem a kouč Karel Brückner o něm tvrdil, že je počítačem hry národního týmu. Aktivní kariéru Galásek pomalu končí v klubu FSV Erlangen-Brück hrajícím pátou německou soutěž a víc už pomýšlí na trenérskou dráhu, kterou startuje.

Foto: Vladislav Galgonek, ČTK

Bývalí fotbaloví reprezentanti Tomáš Galásek (vpravo) a Radek Bejbl.

Článek

Ještě pořád se může považovat za aktivního fotbalistu, s velkými vítězstvími však už nepočítá. „Oznámil jsem v Erlangenu, že těch zápasů moc neodehraji, budu si je vybírat. Více se soustředím na roli asistenta,“ avizuje Tomáš Galásek.

Spolu s dalším internacionálem Radkem Bejblem také začal spolupracovat s Českomoravským fotbalovým svazem. Zatímco Bejbl je patronem reprezentací do 16 a 17 let, Galásek má na starosti týmy do 18 a 19 let, jež trénuje Jaroslav Hřebík. Bývalí reprezentanti jsou nejen vedoucími mužstev, ale z pozice druhých asistentů si s mladými nástupci také zatrénují přímo na hřišti, aby jim mohli předávat své zkušenosti.

Rodina se usadila v Německu

„Myslím, že přestup do kanceláře jsem zvládl. Pan Hřebík je dobrý trenér. Můžu se učit a pak uvidím, kam bych chtěl zamířit. Rodina se usadila v Německu, ale mohu jít i do Nizozemska nebo Česka,“ líčí hráč, který si ze své kariéry bere za vzor především dva trenéry. „Venku to byl Co Adriaanse a doma Karel Brückner, který mě nechal nahlédnout do kuchyně české reprezentace.“

Zajímavé je, že klidný hráč Galáskova ražení uznává Holanďana Adriaanse, který je známý svými často až nevybíravými praktikami. „Uznávat kouče mohu, ale neznamená to, že jako trenér budu chtít převzít všechny jeho metody...“ usmívá se.

Až příliš hořký poslední zápas s Tureckem

S národním týmem se mohl rozloučit již v minulém cyklu, rozlučku si však raději nechal až na začátek nové kvalifikace. „Nemusím mít žádný humbuk. Hraje se na Moravě, klukům začíná nová šance a rád budu vzpomínat, že jsem se loučil právě při takové příležitosti.“

Vzpomínek na velké zápasy má dost a dost. „Hrál jsem na dvou mistrovstvích Evropy a jednom světovém šampionátu. Nejvíc mi v paměti utkvěly duely, v nichž jsme slavili postup na velké turnaje. Rád bych naopak zapomněl na poslední utkání s Tureckem, v němž jsme přišli na EURO 2008 o postup ze skupiny,“ přiznává Galásek, že o svém závěrečném utkání za nároďák měl úplně jiné představy.

Reklama