Článek
Moravčík byl označován za specialistu na přímé kopy a mimořádně technicky nadaného fotbalistu, který svoji hrou uměl bavit diváky. Dokázal stejně dobře zakroutit míč oběma nohama. Kopal tak přímé i rohové kopy. Kdo ho dobře neznal, nepoznal z jeho hry, zda je ve skutečnosti pravák, či levák. Tak výborné měl obě nohy. Mnoho gólů dal také ze hry, kdy přednost obounohosti dokázal využít k nečekané střele bez přípravy. Byl s míčem rychlý a měl vynikající dribling. Uměl soupeře obejít, míč zaseknout, uvolnit se, nečekaně změnit směr.
Je pouze 172 centimetrů vysoký, přesto byl také velmi dobrým hlavičkářem. Nevyhrával sice s urostlými obránci vzdušné souboje, ale když byl v pokutovém území volný, dokázal dát gól i hlavou. S míčem to náramně uměl. Měl pro něj výjimečný cit.
Rodák z Nitry odehrál v drese rodného města šest sezon a po MS 1990 odešel do francouzského Saint-Etienne, kde se stal miláčkem tribun a současně jedním z nejlepších cizinců v lize. Fanoušci v tomto městě na něj dodnes vzpomínají. V roce 1996 odešel na dva roky do Bastie a po krátkém a nepovedeném angažmá v německém Duisburgu přestoupil v roce 1998 do skotského Celtiku Glasqow, který trénoval Jozef Vengloš. I v tomto klubu, ve kterém strávil čtyři sezony, se stal miláčkem fanoušků a dvakrát se radoval z titulu ve skotské lize (2001 a 2002).
Kariéru ukončil v roce 2002 v japonském klubu JEF United Ičihara. V roce 2004 ještě nastoupil za Nitru v druhé lize a poté se dal na dráhu funkcionáře a trenéra. Byl například prezidentem prvoligového Ružomberku.
V československé reprezentaci odehrál Moravčík 47 zápasů, ve kterých vstřelil sedm gólů. Za samostatné Slovensko nastoupil v 37 zápasech a dal šest branek. Na MS 1990 nastoupil ve všech pěti zápasech, ve čtvrtfinále s pozdějším mistrem světa Německem byl vyloučen.
