Článek
Herremová je v házenkářském světě pojem. Za svou reprezentační kariéru, kterou před rokem ukončila, nasbírala celkem patnáct medailí z velkých akcí, z toho je deset zlatých – dvě olympijské medaile, tři z mistrovství světa, evropskou šampionkou se stala dokonce pětkrát. To z ní dělá druhou nejúspěšnější norskou hráčku všech dob.
V červnu osmatřicetiletá házenkářka oznámila, že jí diagnostikovali rakovinu prsu. Minulé úterý dostala poslední dávku chemoterapie, o pět dní později už ale opět stála na hřišti. „Bylo to opravdu krásné, ale musela jsem projít mnoha poprvé. Třeba přijít do haly bez vlasů a začít se rozcvičovat. Musela jsem si najít vlastní zónu, protože mě sledovalo obrovské množství lidí,“ vyprávěla po zápase dojatě.
Přiznala, že to byl pro ni emotivní návrat. „Cítila jsem knedlík v krku, když jsme stáli v řadě a byly jsme představovány,“ řekla s tím, že házená pro ni vždy byla útočištěm. „Před dvěma a půl měsíci bych si ani nepomyslela, že tohle ještě budu moct dělat. Takže to, že pořád smím být na hřišti, trénovat a hrát zápasy, je pro mě i pro mou psychiku naprosto nádherné.“
Na své obvyklé pozici, tedy levém křídle, přispěla matka dvou dětí v nejvyšší norské házenkářské lize čtyřmi brankami k vítězství Sola nad Oppsalem 29:25. Připustila, že musí volit s rozmyslem, jak často bude do zápasů nastupovat, jelikož ji čeká ještě 12týdenní léčba. Ráda by ale hrála, co tělo dovolí.
Obdiv neskrývali ani ostatní tváře norské házené. „Po diagnóze rakoviny, po chemoterapii a intenzivním tréninku je tohle naprosto výjimečné. Ptám se, co tahle žena ještě všechno dokáže,“ vyjádřil se bývalý hráč a současný expert Bent Svele.
Podobně mluvila i spoluhráčka Martha Barkaová. „Je to trochu šílené. Znám ji už dlouho a pořád mě překvapuje. Každý den něco nového. Posouvá hranice. Je tvrdá jako kámen, vždycky mě ohromí.“ Ještě před comebackem o ní takto promluvila bývalá reprezentační kolegyně Silje Waadeová. „Ukázala se jako stroj z masa a kostí. Jako by její tělo bylo z betonu. Vydrží všechno.“
