Adama Musila těší dva góly i bratr po boku. Lepší hrát s ním než proti němu, říká. Do kasy přispějí oba

„Každý bod dobrý, i když určitě to může být lepší. Ještě je před námi dost práce. S Oceláři to byl hodně vyrovnaný zápas, o ten pověstný kousíček vyzněl pro nás," tvrdil 25letý Adam Musil, jenž se prosadil dvakrát proti Marku Mazancovi. Nejprve se postaral o bleskové využití přesilovky, když pouhých pět vteřin po vyloučení Hrehorčáka pohotově dorážel puk do sítě.

Ve 47. minutě byl zase na správném místě, aby po střele Košťálka doklepl puk do odkryté branky. „Hlavně že moje góly pomáhají týmu k úspěchům," mínil útočník, jenž prožil daleko lepší start do sezony než loni, kdy na premiérovou trefu čekal až do 11. utkání.

V neděli navíc hrál poprvé doma po boku sourozence Davida. „Vždycky to bylo naše přání a je fajn, že se nám plní. I když jsem o čtyři roky mladší, tak jsem mu v létě Pardubice doporučoval," usmál se. „Bylo to i ze sobeckých důvodů. Určitě je lepší hrát s ním než proti němu. Pro Davida byl nedělní zápas asi docela složitý, přece jen si prožil pět sezon v třineckém dresu," řekl Adam Musil.

Staršímu z Musilů se výsledek rozhodně prodraží. Tradiční svačinka do kabiny za skalp týmu, jehož dres dříve oblékal, se uplatňuje i v Pardubicích. Příspěvek do klubové pokladny ale čeká za dvě branky i Adama. „Oni si nás kluci pohlídají," připustil.