Článek
Až do loňska jste spíš patřil k prototypům bojovníků a urputným útočníkům i na nevděčnou černou práci. Najednou je z vás excelentní střelec.
Už jsem to říkal asi po osmém kole, když se mě na to ptali. V Chomutově dostávám víc prostoru na ledě a od toho se odvíjí i větší zapojení do ofenzívy s možností střelecké produktivity.
Jedním z prvních vrcholů sezóny byla pro Piráty páteční konfrontace s lídrem tabulky Kometou Brno. Vyhráli jste 4:3 v prodloužení. Jak jste se vyrovnali s kvalitou soupeře?
Měli jsme zápas dobře rozehraný a chtěli jsme získat tři body. Škoda, že byly jen dva. Ale Brno je nesmírně ofenzivním týmem. Jeho hráči jsou šikovní na puku. Věděli jsme o tom a soustředili jsme se na to, abychom byli u nich blízko a oni neměli místo ani čas na kličkování a střely.
Jak byste charakterizoval chomutovský styl?
Pokoušíme se praktikovat svoji hru a naopak ji znepříjemnit soupeři. Jen dobře pro nás, když nám to vychází. Trošku ale mrzí, pokud ztratíme dvougólový náskok. Musíme se zaměřit na lepší defenzívu v oslabení.
Proti Brnu jste skóroval, podílel se i na dalším gólu a ještě jste svedl bitku s Vincourem. Byl jste na ledě tedy hodně vidět navzdory vyloučením a navíc i desetiminutovému trestu.
Jsem rád, že jsme puk dotlačili do brněnské branky i pod ležícím gólmanem. A šarvátka z konce první třetiny? Nevím, jestli Vincour do mě úmyslně strčil, abych vletěl do našeho gólmana. Ale následná potyčka vzešla z toho, že brankáře musíme chránit.
