K pětistovce rána od kamaráda. Vrána si z jubilejního zápasu odnesl bolavou hlavu

„Asi moje blbost. Otáčel jsem se mimo hru,“ vykládal po vítězném utkání Vrána, jenž ve 37. minutě utkání, narozdíl od Romana po nezaviněném střetu zůstal chvíli ležet na ledě. Na nohy se mu v tu chvíli viditelně nechtělo. „Zase jsem si do toho najel. Ještě teď mě trochu bolí hlava. Doufám, že budu v neděli v pohodě. S Ondrou se známe, hráli jsme spolu, omlouval se mi, že mě neviděl a všiml si mě na poslední chvilku. Možná tím že se známe, trochu ubral, což bylo asi moje štěstí,“ usmíval se Vrána.

„Vůbec jsem ho neviděl, hned jsem se mu omlouval, určitě v tom nebyl úmysl z mé strany,“ dušoval se po utkání Ondřej Roman. „Takový hit jsem snad ani nikdy nedal. Vypadal pak v pohodě, to je pro mě důležité,“ dodal Roman, jenž v Třinci vedl mladoboleslavský první útok. Ani na osmý pokus se v sezoně ale gólu nedočkal.

„Už taky musím něčím přispět, doufám, že mi to tam spadne co nejdříve. I dnes jsem měl pár střel, ale bohužel,“ krčil rameny útočník Mladé Boleslavi, které jedinou gólovou radost přinesl vyrovnávací trefou v přesilovce Fin Juhamatti Aaltonen. „Umíme hrát na málo gólů, naším problémem ale je, že jich dostáváme více, než bychom chtěli,“ upozornil Roman.

Nerozhodný stav 1:1 rozsekl až ve třetí části nejprve v brankovišti důrazný Libor Hudáček a poté člen čtvrtého útoku Daniel Kurovský, jenž jel v zápase třikrát sám na hostující bránu, gól dal ale nejméně chtěným zakončením, kdy mu puk sjel z hokejky a zaplul mezi betony překvapeného Filipa Novotného. „Takhle to trénuji na tréninku, přesně takto jsem to zamýšlel,“ žertoval Kurovský.

Všechny tři své úniky zakončoval mezi betony. „Napoprvé mi to málem vyšlo, ale dojížděl mě obránce a ukvapil jsem se. Kdybych to více potáhl, skončilo by to v bráně. Napodruhé to vyšlo a ten třetí pokus, to už byla blbost. Nestává se mi, že jezdím tak často sám na bránu. Mrzí mě, že jsem skóroval jen jednou, protože jsem mohl týmu pomoci více,“ vykládal Kurovský.

Nebylo potřeba, čtvrtý gól přidal do prázdné branky v poslední minutě Martin Růžička a Třinec si po dvou porážkách (0:5 s Hradcem Králové a 4:6 v Litvínově) připsal do tabulky tři body za plnotučné vítězství.

„Chtěli jsme se vrátit se k tomu, co umíme hrát. Řekli jsme si, že si to nebudeme zbytečně komplikovat a splnili jsme to. Některé věci jsme zjednodušili, dodržovali plán a byli za to odměněni,“ pochválil tým kapitán Vrána, jenž svůj první extraligový zápas odehrál téměř přesně před dvaadvaceti lety.

V dresu Havířova byl u porážky 2:3 v Litvínově (30. září 2001). „Úplně si to už nevybavuju. Je to dávno, bylo mi tehdy šestnáct let. Utíká to. Byl jsem dlouho v cizině, proto je pět set velké číslo. Jsem hlavně rád za ty už asi stovky tady v Třinci (236 zápasů), které byly hodně úspěšné,“ svěřil se 38letý útočník.