Hlavní obsah

Každý chce do Třince, ale ne každého chce Třinec, říká první posila Ocelářů

Třinec

V jednatřiceti letech si obránce Jan Jaroměřský na sebe oblékne teprve druhý extraligový dres. Po sedmi letech, kdy byl věrný Olomouci, zamířil odchovanec mladoboleslavského hokeje ještě dál na východ. Do Třince.

Foto: HC Olomouc

Hokejista Jan Jaroměřský.

Článek

„V Olomouci jsem byl šťastný, ale přál jsem si posunout se do top klubu, který má nejvyšší ambice. To Třinec splňuje, lepší tým v naší extralize není, a proto mě to sem táhlo. Chtěl bych s ním vyhrát titul a zvednout nad hlavu mistrovský pohár," vysvětluje důvody ke změně Jaroměřský.

Nadšený z příchodu obránce, který v poslední sezonu končil ve statistice +/- s 19 kladnými body druhý mezi všemi extraligovými beky, je i sportovní ředitel třineckých Ocelářů Jan Peterek. „Stal se z něj výborný obránce, nabral herní zkušenosti, dovede číst hru, ale dokáže i v pravý čas podpořit útok. Je to špičkový defenzivní bek, navíc poctivý kluk, který se umí kousnout. Jeho čísla hovoří jasně. Loni byl během 49 odehraných zápasů na ledě jen u 22 inkasovaných branek Olomouce při rovnovážném stavu na ledě, to je naprosto fantastický výsledek," poukazuje Peterek.

O Jaroměřského stálo více klubů. „Samotného mě zaskočilo, kolik jich bylo. Ale když se ozval Třinec, neváhal jsem. Nechtěl jsem kalkulovat, zda nepřijde ještě něco lepšího. Třinec je nejlepším týmem v Česku, taková nabídka se neodmítá. Navíc mě chtěl hlavní trenér Václav Varaďa a důvěra kouče je pro mě vždy hodně důležitá. Každý chce do Třince, ale ne každého chce Třinec," dodává Jaroměřský.

S výškou 181 centimetrů nepatří Jaroměřský k nejvyšším bekům v extralize, to mu ale nebrání se řadit k těm nejtvrdším. V elitní desítce v Radegast indexu, který zohledňuje obětavost hráče se pravidelně objevuje v první desítce. Čelní příčky obsazuje i ve úspěšnosti zablokovaných střel. „Umím si střelu najít, nevadí mi je blokovat tělem. Když neprojde puk na bránu, nemůžeme dostat gól. Jak říkal jeden trenér, modřina zmizí, ale vítězství zůstane už navždy. Tím se řídím," přemítá obránce, jenž v 259 utkáních v české nejvyšší soutěži posbíral 186 trestných minut.

„Nebojím se hry do těla, ale nejdu do souboje, pokud by to mělo být na hraně faulu. Hrozně nerad oslabuju tým a nesnáším zbytečná vyloučení. Na trestné lavici týmu nepomůžu, navíc to tam vždy hrozně prožívám," prozrazuje Jaroměřský.

V posledním ročníku prožil druhou bodově nejúspěšnější sezonu. Nasbíral jedenáct bodů (4+7). „Mohl jsem být produktivnější. Věřím, že v té příští budu ještě lepší. Lidé by měli mířit pouze výš," říká Jaroměřský, jenž se k Třinci připojí v červnu.

Trénuje už ale nyní. Do těla v rodinné zahradnické firmě. „Dopoledne trénuju, odpoledne pracuju manuálně na našich pozemcích v Nové Vsi u Bakova. Máme zde velké a hezké plány, s kterými se pojí i spousta práce. Stříhám a zasazuju stromy, kopu, hrabu... Vrátil jsem se zase k práci zahradníka jako kdysi. Takhle strávený čas společně s tréninky mě maximálně naplňuje. Jsme tu samozřejmě i s celou rodinou, což všemu přidává na úplné dokonalosti. Užívám si to," svěřuje se Jaroměřský.

Reklama

Související témata: