Hlavní obsah

Že jsem malý? Už mi to nevadí. Jsem rád, že nejsem kolohnát, svěřoval se vítkovický talent Fridrich

V sezoně 2018/2019 nakoukl Petr Fridrich v dresu Vítkovic do extraligy poprvé, když dostal možnost si necelé dvě minuty zahrát na ledě Sparty Praha. V tomto ročníku se 20letý útočník v kádru ostravského týmu zabydlel natrvalo. Proti Olomouci (2:1) odehrál osmnácté utkání a připsal si šestou přihrávku na vítězný gól Jana Hrušky.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

Petr Fridrich (vpravo) se raduje z branky společně se spoluhráči Janem Hruškou a Janem Schleissem (vlevo).

Článek

Do útočné akce jste se zapojil ihned poté, co jste opustil trestnou lavici. Cítil jste šanci ohrozit soupeřovu branku?

Náš obránce (Gewiese) vyhodil puk a obránce (Valenta) o mě asi nevěděl, protože pro ten puk nejel úplně naplno. Měl jsem sílu, tak jsem to zkusil dojet. Vystihl jsem rozehrávku o mantinel, dostal jsme se před gólmana a zkusil jsem to tam nějak zamést. Ani nevím, jestli se to odrazilo od brankáře, nebo od tyče, ale Hrouda to tam zametl výborně.

Bylo to ubráněné šestiminutové oslabení klíčem k výhře nad Olomoucí?

Určitě ano. Odehráli jsme všechna oslabení bez problémů. Závary tam byly, ale zvládli jsme to a tohle rozhodlo. Nedávno v Litvínově jsme hráli v oslabení sedm minut. Docela nám jdou, tak v tom jen pokračovat.

S Olomoucí jste stejně jako před deseti dny prohrávali. Jaký to byl zápas?

S nimi je to vždy o jednom dvou gólech a věděli jsme, že to bude stejné. Před deseti dny jsme prohráli 1:2, dneska jsme jim to úplně stejným výsledkem vrátili. Chtěli jsme hrát zezadu, tlačit se před jejich branku. Povedlo se a ubojovali jsme to.

Proti Olomouci jste získal první extraligový bod v kariéře, bude to váš oblíbený soupeř?

Ani ne, protože jsme s nimi poprvé v sezoně vyhráli. Ale mají vysoké beky, dá se proti nim dobře bruslit. Doufám, že je porazíme i v tom posledním zápase, co nás čeká.

Cítíte proti vysokým hráčům výhodu ve vaší nevysoké postavě?

Kdysi jsem si myslel, že to může být problém. Ale v chlapech jsem zjistil, že mi to až tak nevadí. Jsem rád, že nejsem vysoký kolohnát. Snažím se sázet na rychlost, u mantinelu se dostat kolem těch vyšších hráčů. Už mi to vůbec nevadí. Přijde mi to naopak někdy jako výhoda.

V juniorce jste dával hodně gólů, v dospělém hokeji už tolik ne. Je těžší se prosazovat?

Je to obrovský rozdíl. Už minulý rok v Havířově jsem měl ze začátku sezony docela problémy s tím přechodem. Ale zase mi ta minulá sezona s tím přechodem hodně pomohla. Už se mezi těmi chlapy v dospěláckém hokeji cítím mnohem lépe. Dokonce mám v této sezoně v extralize více bodů než v první lize.

V této sezoně jste se zabydlel v kádru Vítkovic. Jak se cítíte v kabině vedle Zbyňka Irgla, Lukáše Krenželoka či Romana Poláka?

Je to opravdu super pocit. Kluci jsou úplně v pohodě a snaží se nám mladším své zkušenosti předávat. Moc si vážím toho, že tu jsem. Jsem rodák z Ostravy, odchovanec Vítkovic. Je to pro mě velká čest tady hrát a doufám, že se tu už udržím.

Reklama

Související témata: