Článek
Předpokládám, že důležitější gól jste ve své kariéře ještě nevstřelil?
Když se tak nad tím zamyslím, určitě je to můj životní gól. Třinci už jsem sice dřív gól dával, ale tohle je finále. A radost mám o to větší, že jsem půl sezóny nehrál a vůbec jsem nevěděl, jestli ještě v sezóně nastoupím (na konci října se zranil v dolní části těla, musel na operaci a do sestavy se vrátil až na poslední čtyři kola základní části). Jsem strašně rád, že jsem teď mohl klukům pomoct v pravý čas.
Mířil jste, nebo jste se do puku jen vší silou opřel?
Musel jsem mířit, protože se mě soupeř chystal blokovat. Měl jsem ale i štěstí, protože gólman díkybohu nic neviděl.
Co vám problesklo hlavou, když vaše dělovka skončila v třinecké síti?
Obrovská euforie, byl jsem strašně šťastný. Vůbec nevím, jak jinak to popsat. Byly to neskutečné pocity, zvlášť když se hrálo před plnou halou. Ale je úplně jedno, jestli jsem dal gól já, nebo někdo jiný. Nejdůležitější je, že máme třetí vítězství.
I díky skvělému brankáři Francouzovi, který pochytal všech osmatřicet střel soupeře...
Francík chytá famózně a celou sezónu nás moc drží. Hlavně díky němu jsme se dostali tak daleko.
Cítíte, že teď máte velkou psychickou výhodu? Od titulu vás dělí jediné vítězství.
Všechny zápasy jsou strašně vyrovnané, každý tým vždycky chvilku tahá za kratší nit. I přesto si ale myslím, že při hře pět na pět jsme lepší, máme navrch, zatímco Třinec nemá vůbec nic. Všechno máme ve svých rukou a chceme sérii ukončit už v neděli v Třinci, abychom to měli co nejdřív za sebou.
Přidává vám na sebevědomí, že v Třinci jste oba finálové zápasy vyhráli?
Jenže poslední krok je nejtěžší. Bude to strašně těžké, protože Třinec už nemá kam couvnout a vyhrát musí. Záleží ale jen na nás, jak se k tomu postavíme. Rozhodně nemáme v hlavách, že můžeme pro Litvínov získat první titul v historii. Soustředíme se teď jen na nedělní zápas.
