Hlavní obsah

Sibiřský mráz Vincourovi svědčí, funguje i jako chůva

Praha

Na reprezentační sraz přijel Tomáš Vincour s vizitkou nejproduktivnějšího hráče nejlepšího týmu Východní konference KHL. Zámořské zkušenosti zúročuje pětadvacetiletý útočník v dresu ruského Novosibirsku. A v mrazivém městě prožívá patrně nejlepší momenty kariéry.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Útočník Tomáš Vincour během utkání Euro Hockey Challenge s Norskem.

Článek

„Týmu se daří, takže pohoda," libuje si hokejista, který v NHL odehrál skoro stovku zápasů, převážně za Dallas, kde má také pořád dost kamarádů: „Znám tam strašně moc kluků a každé ráno se dívám, jak hráli. Moc jim přeju, že jsou teď první v celé NHL."

Poslední utkání za Stars odehrál sice před dvěma lety, ale v kontaktu s někdejšími spoluhráči je pořád. „Hlavně s klukama, co se mnou byli na farmě v Austinu. Občas si napíšeme, jak to jde," říká Vincour, který je jedním z nemnoha hráčů, co po ročním angažmá v KHL (Kazaň) vyrazil zkoušet štěstí zase za oceán, kde minulou sezónu působil v Coloradu a především v jeho farmářském týmu v Clevelandu. „Vrátit se zase do NHL? Teď se soustředím na výkony v Novosibirsku a v nároďáku. Uvidím, co bude další rok," nechává si pootevřená vrátka.

Každý cizinec cítí v Rusku tlak

Současnost je ale pro Vincoura příznivá, ačkoli začátky sibiřského angažmá nevypadaly moc nadějně. „Přijel jsem až čtyři dny před začátkem sezóny. Přáteláky jsem neodehrál a trvalo pár zápasů, než jsem se chytl. Ale mám dobré spoluhráče. Každý cizinec v Rusku cítí tlak a je to znát ze strany klubu, že od těch importů se čeká víc. Ale zatím to jde," tvrdí autor devíti gólů, ke kterým přidal 16 asistencí.

Největší hvězdou Sibiru je ovšem český gólman Alexander Salák, jehož gólový průměr 1,81 a úspěšnost zákroků přes 94 procent jsou v 1,5miliónovém městě předmětem všeobecného obdivu. „Zápasy díky Sašovi nejčastěji končí výsledkem 2:1, on je náš klíč k úspěchu," chválí Vincour krajana, s nímž v Rusku tráví spoustu času i mimo led.

„Dá se říct, že jsme pohromadě čtyřiadvacet hodin denně. Jezdívám hodně k Sašovi domů. Je to super, že tam nejsem sám," vykládá Vincour, kterému občas připadne role chůvy Salákových tří dětí. „Však já dám na konci sezóny Sašovi účet za ty hodiny, co jsem s jeho děckama strávil," směje se. „Ale ne, já tam chodím strašně rád. Člověk se výborně uvolní, přestane myslet na hokej. S dětma se vyblbnu a je to pro mě super odreagování," dodává.

Před reprezentační pauzou vede v KHL Novosibirsk tabulku Východu, v základní hrací době prohrál jen sedm zápasů ze čtyřiceti. „Tím, že se víc dostanu na led a daří se, jsem maximálně spokojený. Město je krásné a žije hokejem. Vážně jen samá pozitiva," přikyvuje Vincour.

Reklama

Související témata: