Článek

Martin Ševc
Cítíte úlevu, že Lev tak trochu utekl hrobníkovi z lopaty?
Nemluvil bych o úlevě, to je špatné slovo. My měli svou velkou víru a já třeba ani na chvilku nepřemýšlel nad tím, že bychom ten zápas skutečně ztratili. Před tak úžasným publikem to snad ani nešlo.
Ještě v 58. minutě jste však prohrávali a Magnitogorsk se už sápal po trofeji. Ani to s vámi nezacloumalo?
Nekoukal jsem nahoru na čas ani na skóre. Hráli jsme pořád to svoje, každé střídání šli na maximum a celý zápas si všichni fantasticky užili. V tak báječně atmosféře a při našem výkonu se přece nedalo prohrát.
Po Oystrickově vítězném gólu přesto i vás hodně přemohla euforie...
To bylo fakt neskutečné. Lepší pocit jsem snad ještě nikdy s hokejem nezažil, taky diváci v hledišti si to museli maximálně užít. Celé utkání jsme přitom byli trochu jako na horské dráze, rozhodně jsme ale nebyli horší. Minule se štěstí přiklonilo v prodloužení k Magnitce, teď se vrátilo zpátky k nám.
Můžete mít teď psychickou výhodu pro sedmý zápas na ledě soupeře?
Nekoukám na to, kdo by měl mít nějakou výhodu. Člověk si přece nemůže přát víc než sedmý zápas finále, snad je jen škoda, že ho nehrajeme doma. Pojedeme do Ruska a tam se budeme snažit jít trpělivě po malých krůčcích za velkým snem. Máme před sebou nějaký cíl a dokud je ta šance, tak si za ním jdeme.