Hlavní obsah

Vincour: KHL nemůže konkurovat NHL. Ale já se ze zámoří vrátil i kvůli reprezentaci

Praha

Po šesti letech strávených v zámoří se rozhodl opustit slavnou NHL, ve které se neprosadil podle svých představ, a podepsal smlouvu s Kazaní hrající Kontinentální hokejovou ligu. Útočník Tomáš Vincour měl obavy, jak jej coby Čecha kabina přijme, zatím si však ruskou štaci pochvaluje. „Vůbec toho rozhodnutí nelituju,“ říká dvaadvacetiletý rodák z Brna a přiznává, že do Evropy se vrátil i proto, aby byl víc na očích reprezentačním trenérům.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Český útočník Tomáš Vincour v dresu Kazaně.

Článek

Jaké máte první dojmy z angažmá v Kazani? Naplnily se vaše představy a očekávání?

Jsem mile překvapený. Zatím to bylo náročné, ale Kazaň je skvělá organizace se zázemím na vysoké úrovni.

Neměl jste, když jste po šesti letech opouštěl zámoří, z Ruska trošku obavy?

Já věděl, že jdu do dobrého týmu, že to půjde. Spíš mě překvapili lidi v celé organizaci, jak se chovají kluci v šatně. Všichni jsou hodně milí a přátelští. Myslel jsem si, že se s Čechem, který neumí jazyk, nebudou bavit. Ale všichni se snaží mluvit anglicky, abychom se dorozuměli, což je hodně pozitivní. Parta je opravdu výborná, takže super.

Kazaň si po hokejové stránce pochvalujete, dá se to ale srovnávat s kluby NHL?

NHL je jenom jedna. Proto je to nejlepší hokejová liga, hrají v ní největší hvězdy na světě. KHL jí asi konkurovat nemůže, ale Kazaň je na vysoké úrovni.

Vincourova bilance v NHL
Během tří sezón oblékal dresy Dallasu a Colorada. Celkem nastoupil k 88 zápasům, ve kterých si připsal sedm branek a 9 asistencí.

Berete svůj odchod z Ameriky jako přelom v kariéře, nebo je angažmá v Evropě jen určitým mezistupněm?

Až čas ukáže, jak to bude dál. Rozhodl jsem se pro tuhle ligu, chtěl jsem to zkusit. Vůbec toho zatím nelituju.

Cítíte, že tímto krokem máte blíž do reprezentace?

I tohle byl záměr, proč se vrátit, abych byl víc na očích. Bude záležet na mně, jestli si o místo řeknu, nebo ne.

Už jste říkal, že v kabině se všichni snaží mluvit anglicky, ale co vy a azbuka?

Zatím si s ní moc netykám. Trenér (Alexander Barkov) ale působil dlouho ve Finsku, takže překládá z ruštiny do finštiny a Janne Pesonen (finský útočník, jedna z největších hvězd klub) nám to zase tlumočí do angličtiny. Takže než k nám na tréninku dojde, co máme dělat, už se jede další cvičení. (směje se)

Takhle bude komunikace fungovat i dál?

Asi jo, nevidím to jinak...

Máte aspoň trošku tušení, co se po vás na trénincích žádá?

To zase jo. Trenér umí trochu česky, vždycky si mě vezme bokem a vysvětlí mi co a jak.

Co všechno už jste si stihl v Kazani prohlédnout?

Jenom les, kde pořád běháme, a zimní stadión. Na nic jiného ani není čas, protože na zimáku trávíme deset hodin denně. Vstanete v osm, o hodinu později jdete na stadión, kde vás čeká dvouhodinový trénink. A odpoledne od čtyř do osmi znova. Člověk je pak rád, že si může doma odpočinout a pořádně se prospat.

S Kazaní právě absolvujete turnaj v Praze. Těšil jste se, že si po dlouhé době zahrajete v Čechách?

Určitě. Přijedou známí a rodina, už je to měsíc, co jsem nebyl doma. Je to dobrý pocit být zase ve své rodné zemi.

Děláte svým spoluhráčům v Praze průvodce?

Hodně kluků už tu proti Lvu hrálo loni. Navíc Prahu většinou znají a vědí, do čeho jdou. S pár klukama jsme ale v neděli zašli na večeři, takže si dali české jídlo.

Mění se postupem času vaše úloha v mužstvu, nebo zatím každý hráč bojuje o své místo v sestavě?

Celou dobu hraju na křídle, ale před pondělním zápasem s Rigou (Kazaň prohrála 2:3 po prodloužení) mi bylo při rozbruslení řečeno, že nastoupím v centru. Šel jsem tedy na led s jinými hráči, než jsem trénoval, takže to bylo trošku jiné.

Musel jste nějak razantně měnit svůj styl hry? Hokej v NHL a KHL je přeci jen hodně odlišný...

Pořád se ještě přizpůsobuju, zvykám si na větší kluziště a na fakt, že se nehraje tolik do těla, ale spíš technický hokej s hodně nahrávkami. Ale je jen otázkou času, kdy si na to zvyknu. Od toho taky příprava a přáteláky jsou. Jedeme bez přestávky už čtvrtý týden, únava je znát. Ale trenér chce vidět, jak hrajeme, když jsme v zápřahu.

Reklama

Související témata: