Článek
Jak se zrodil ten tvůj vyrovnávací gól?Domlouvali jsme se se Zbyňkem Irglem, že když se naskytne trochu příležitost, tak se pokusíme ujet. Protože na to většinou nejsou obránci při přesilovce připravení. Zbyněk tam parádně zabojoval, vyhodil puk k modré čáře, já ho sebral a pak už jsem prostě jel jak to šlo.
Přemýšlel jsi, co provedeš před gólmanem?Nevymýšlel jsem nic. Já jen čekal, kam dojedu, kam mě pustí. Protože na mě viseli dva hráči zezadu. Nummelin pak ode mne docela dost odcouval, byl jsem překvapený, že do mě nešel. Mezi kruhama ode mě odstoupil, tak jsem si to hodil na bekhend a snažil se to nějak zvednout. Na víc ani nebyl čas. Naštěstí ten gólman spadnul a spadlo to do brány.
Jak by jsi zhodnotil celý zápas?V první třetině jsme nehráli moc dobrý hokej. Finové nás trochu zatlačili, víc bruslili. O přestávce jsme si řekli, že se musíme zlepšit, což se povedlo a navíc jsme vyrovnali. Myslím, že jsme pak převzali iniciativu zápasu. Na Finech bylo vyloženě vidět, že se bojí o výsledek, už nehráli tak aktivně.
Dlouho to bylo nerozhodně, nebyli jste z toho nervózní?Ani ne, my jsme věřili, že to přijde a byli jsme trpěliví. Že to tam spadne třeba pět minut před koncem, což se také stalo.
Finové zkusili v závěru powerplay, blesklo hráčům hlavou, že už jsme takhle na turnaji dvakrát vedení ztratili?No měli jsme tam štěstí, protože jeden jejich hráč měl před sebou prázdnou bránu a na poslední chvíli na puk nedosáhl. Naštěstí to hned z protiútoku trefil "Hlína" a pojistil vedení.
Za stavu 3:1 minutu před koncem už jste asi byli klidní...Tam bylo hlavně důležitý nenechat se vyprovokovat nebo zranit. Byla minuta do konce a to už si nemůžeme dovolit nechat vzít. I kdybychom měli ten puk sežrat.
Těsně před koncem se zase projevil provokatér Jarkko Ruutu...Ruutu tam na nás zase něco pokřikoval a ukazoval. Ale to je jedno, on pojede domů se třetím nebo se čtvrtým místem.
Musí to být pro vás asi už dost nenáviděný hráč...Tak on dělá všechno možné pro svůj tým, aby ho dostal do varu. To se nedá nic dělat.
V kabině bylo po zápase asi veselo... Určitě, hrozná radost. Teď si odpočineme a zítra necháme na ledě poslední zbytky sil. A buď to vyjde, nebo ne.
Jak ty sám to prožíváš?Já jsem hrozně rád, že tady můžu být. Že jsem mohl přijet, že mě pozvali. A jsem strašně šťastnej, že nám to zatím vychází.
Koho by sis přál ve finále raději, Kanadu nebo Švédsko?Já myslím, že je to jedno. Je to finále, dáme do toho poslední zbytky sil, které v nás jsou.
