Hlavní obsah

Krejčí: Kdyby nám někdo před mistrovstvím sliboval bronz, určitě bychom to brali

Helsinky

Dal v Helsinkách vítězný gól bitvy o světový bronz. Pro českého hokejového útočníka Davida Krejčího tak mělo mistrovství světa, na němž se představil zase po čtyřech letech, medailovou tečku.

Foto: Michal Doležal, ČTK

Při ceremoniálu po výhře nad Finy zpívají českou hymnu Petr Tenkrát (zleva), Michael Frolík a střelec vítězného gólu David Krejčí

Článek
Fotogalerie

Je zisk bronzu důvodem ke spokojenosti?Pro nějakou tu medaili jsme sem jeli, takže nakonec můžeme být docela spokojení. Prohra se Slováky nás ale bude ještě dlouho mrzet. Všem se po ní špatně spadlo, ale každý se s tím musel vypořádat sám. Já usnul snad až někdy ve čtyři ráno a všechno se mi to pořád honilo hlavou.

Bylo pro vás osobně těžké se namotivovat na souboj o třetí místo?Nebylo to jednoduché, ale věděl jsem se, že je pořád o co hrát. Naštěstí jsme se všichni vzpamatovali včas a odvedli v tom posledním utkání dobrou práci. Už nebylo na co se šetřit, na ledě jsme nechali všechno. Naše více než dvoutýdenní snažení na turnaji se tak povedlo dotáhnout aspoň ke třetímu místu, za což jsme teď rádi. Kdyby nám někdo před mistrovstvím sliboval bronz, určitě bychom ho brali.

Sehráli jste proti Finům skvělou první třetinu, vedli 3:1, ale v poslední části byl poměr střel 14:1 pro domácí. Jaké to bylo ke konci čelit pekelnému tlaku při jejich snaze o vyrovnání?Soustředili jsme se už jen na to, abychom udrželi správné postavení v obranném pásmu, nic nevymýšleli a jen vyhazovali puky ven. Dvě třetiny jsme byli lepší, oni na nás pak nastoupili a šli do toho hodně po hlavě, protože už vlastně neměli co ztratit. Věřil jsem ale, že i přes finský nápor ten závěr zvládneme. Chtěli jsme ukázat národu, že hokej umíme a tu medaili si opravdu vezeme.

Řadíte ji vedle loňského zisku Stanley Cupu k největším úspěchům kariéry?Asi ano. Bohužel nepřišla výhra s reprezentací ve finále, o níž jsem po brzkém konci v play-off NHL snil, ale i tenhle vybojovaný bronz mě těší. Zahrál jsem si po dlouhé době zase český hokej a byla dobrá parta. Na pokoji jsem byl s Michaelem Frolíkem, se kterým jsem se hrozně dlouho neviděl. Užili jsme si to a nakonec i nějakou tu odměnu v podobě něčeho na krk jsme si uhráli.

Související témata: