Článek
První váš gól sudí uznali až zpětně u videa, takže Řepíkova trefa, jež přišla o 57 vteřin později nemohla platit, jelikož do té doby nedošlo k přerušení hry. Byl jste si jistý, že jste skóroval?
Dostal jsem při své střele ránu, takže stoprocentně jsem to neviděl. Myslel jsem si, že to byl gól, jenže nikdo z kluků na ledě se neradoval, jistotu jsem tedy neměl. Až Pasta mi pak na střídačce říkal, že všechno dobře viděl a byl to gól.
Nestěžoval si pak Řepík, že jste ho vlastně okradl o gól?
Nic neříkal, ale budu se mu muset omluvit. Radši bych si ale nechal pro sebe, jak to udělám.
Na šampionátu jste se třemi góly nejlepším českým střelcem, přitom předtím jste během 20 zápasů za národní tým dal jen jednu branku. Cítíte, že hrajete ve velké pohodě?
S těmi góly se na ledě opravdu cítím moc dobře, pomáhají mému sebevědomí.
Váš otec Roman startoval v 90. letech na třech MS, gól ale na nich vstřelil jen jeden...
Fakt, jo? Paráda, to už jsem dva góly před ním! Táta byl můj velký vzor, o hokeji spolu pořád komunikujeme. I teď si píšeme a voláme, dával mi i nějaké rady.
Dočkáte se od něj teď pochvaly?
Snad bude rád. Je paráda, jak mi zápas vyšel.
Užíváte si důvěry trenérů, kteří vás posílají i na přesilovky ve formaci s Voráčkem, Plekancem, či Pastrňákem?
Hrát s takovými esy je pro mě čest a je mi úplně jedno, jakou mám vedle nich pozici. Nejčastěji jsem před brankou, kde se cítím nejlíp. Kluci to umějí sehrát, že občas vyjde zakončení i na mě.
Uklidnily vás proti Slovincům tři rychlé góly?
Vyvíjelo se to díky nim úplně jinak než ve čtvrtek s Norskem. Za stavu 3:0 už jsme si to hlídali, i když druhá a třetí třetina nebyly optimální. Asi jsme podvědomě trochu polevili.
