Článek
Tampere (od našeho zpravodaje) - Po nedělním utkání byl zklamaný, že jim po chybách v závěru utekla výhra nad Spojenými státy. O dva později prožil Peter Schneider opačný scénář, když rakouská parta dokázala při závěrečné power play vyrovnat, aby pak 31letý útočník, který hokejově vyrůstal na Slovensku a Česku, rozhodl.
Už dopředu si přál dát bývalému spoluhráči z brněnské Komety, Karlu Vejmelkovi – jak sám řekl – gólík. "Vejmo mě zná z Brna, tak jsem nechtěl udělat něco, co jsem na něj zkoušel tam. Trochu jsem improvizoval a naštěstí mi to vyšlo," vyprávěl Schneider.
Dokonal tak zázrak, který se v hokejových střetech nepovedl Rakousku nad Česko(slovenskem) 90 let. A zatímco v němčině si může číst Schneider číst o senzaci, tak na českých webech uvidí titulky o ostudě a blamáži.
"Věděli jsme, že Česko má hodně dobrý mančaft. My ale musíme bojovat, hrát náš systém a to jsme celkem plnili. Nešlo na nás tolik střel, náš gólman chytal úžasně. Prošli jsme do prodloužení. Česko má sice lepší hráče, ale v nájezdech jsme si už věřili. Říkali jsme si, že máme dobrého gólmana a můžeme vyhrát."
Rakousko má teď tři body, pod sebou drží Velkou Británii, Norsko a o skóre i Lotyšsko. Nicméně i tak tým, který se do elitní divize dostal až po vyloučení Běloruska, pořád mluví hlavně o záchraně. "Nesmíme zapomenout, že ještě nejsme zachráněni. Zápas s Českem nám pomohl, aby nám narostlo sebevědomí do dalších utkání, ale ještě jich pár potřebujeme vyhrát. Nejsme u konce."
Nicméně proti Spojeným státům i Česku hráli Rakušané zodpovědně do obrany. Drželi se své taktiky, neopouštěli nacvičený systém. "Zůstali jsme hodně pasivní, nechali jsme Čechy bruslit venku. Těžko se přes ten val pak k nám dostává. Bylo nám jasné, že s Čechy nemůžeme hrát nahoru dolů. Zkusili jsme hrát chytře a povedlo se. A měli jsme taky štěstí, to je potřeba říct. Byl to náš den, budeme si to užívat."
On sám bral zápas za speciální. Hrával za dorost Budějovic i Znojma, před rokem působil v extraligovém Brně. "Šel jsem do toho trochu víc nadšený. Ale hlavně jsem rád za kluky. Dřeli jsme v přípravě, dlouho nebyli doma. Pro některé je to šest týdnů, takže jsem šťastný, že jsme mohli udělat takový výsledek. Ale zůstaňme na zemi."
Proč?
"Ještě nejsme zachráněni!"
