Článek
Tampere (od našeho zpravodaje) - 31letý rakouský vousáč je chlapík s interesantním hokejovým životopisem, který zároveň symbolizuje osud hráčů z menších hokejových zemí. Ještě v žákovském věku dva roky dojížděl na tréninky z Vídně do Bratislavy, aby se tam posléze usadil. Naučil se slovensky, ale v dorostu se přes České Budějovice dostal do Znojma, kde odmaturoval. "Dostal jsem tam i školu do života a věřím, že nějaký kousek ve mně pořád je," vzpomínal dřív.
Pak vystudoval univerzitu ve Spojených státech, aby se loni vrátil do Brna, kam ho angažoval Libor Zábranský, tedy muž, který v úterý bude stát na opačné střídačce. "Vím, co se v Česku děje, byť se během šampionátu nesnažím moc sledovat sociální média," říká nyní už útočník Salcburku.
Na světovém šampionátu je potřetí, už jednou (rok 2018) si proti Česku zahrál, ale tentokrát je to lehce nečekané. Rakousko v roce 2019 sestoupilo z elitní skupiny. Dva roky se kvůli covidu turnaje nižších kategoriích nehrály, avšak mezi elitu se země vrátila po vyloučení Běloruska, které původně mělo být českým soupeřem ve skupině.
A po úvodní porážce se Švédskem 1:3, sebralo v neděli Rakousko Spojeným státům bod, byť v průběhu utkání vedlo 2:0.
"Kdybyste mi řekli před turnajem, že prohrajeme s USA po prodloužení, tak bych to vzal. Teď mě to ale trošku mrzí, protože jsme měli na to, abychom vyhráli. Jasně, byli lepší, ale stejně je škoda, že jsme v závěru udělali chyby a prohráli," říkal Schneider.
Toho těší, že si už před šampionátem zahráli v Ostravě na turnaji Euro Hockey Tour, který byl pro mnoho jeho parťáků ostrým testem.
"Máme spoustu mladých hráčů, kteří jsou na mistrovství světa poprvé. Musí si zvyknout na šikovnost a rychlost soupeřů. Ale vidíme, že když hrajeme svou hru a bojujeme, tak i s takovými soupeři jako je Amerika můžeme držet krok. My nemáme hvězdy v týmu, každý z nás musí bojovat, abychom uhráli dobrý výsledek. A nejinak tomu bude i proti Česku," slibuje Schneider.
