Článek
Norský svaz, podobně jako asociace v ostatních evropských zemích, po vypuknutí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu zakázal svým hráčům, působícím v převážně ruské KHL, reprezentovat.
KHL je úzce propojená s režimem prezidenta Vladimira Putina a soutěž bývá často zneužívaná k válečné propagandě. Jak úzce je vrcholná politika propletená s hokejem, je vidět i právě na Čeljabinsku. Třeba prezident klubu Alexej Texler působil jako náměstek na ministerstvu energetiky a je členem Putinovy strany.
„Bylo mi jasné, že tenhle můj krok vyvolá silné reakce. Uvědomoval jsem si to, a proto jsem tohle rozhodnutí nebral na lehkou váhu,“ rozpovídal se 31letý gólman pro stanici TV2.
"Jag vill inte gå in på politiska frågor"
— Hockeysverige.se (@hockeysverige) June 24, 2026
Första orden om KHL-flytten – svarar om monsterlönen. #twittpuck https://t.co/rnu1zljXgf
Jeho původním plánem bylo zůstat v německém Straubingu, ale úspěch na posledním MS jeho situaci dost změnil.
„Po šampionátu jsem čekal na možnou nabídku z NHL. Bylo vždy mým snem si tam zahrát. Kdyby nabídka přišla, určitě bych ji přijal. Když ale vypršela lhůta do 15. června a nikdo se neozval, musel jsem se rozhodnout. Je mi 31 let a cítím, že jsem v životní formě. KHL je jednou z nejlepších lig světa. Jdu do dobrého týmu s dobrým koučem. Tlak bude veliký, ale přestup ze mě udělá lepšího gólmana,“ vysvětloval dále.
Nezviklal ho ani propagandistický a politický odér soutěže, z níž velká část evropských hokejistů po plnohodnotném ruském vpádu na Ukrajinu zmizela.
„Rozumím, že tohle je pro hodně lidí téma, které je trápí. Rozhodl jsem se ale soustředit se na sportovní a profesionální stránku nabídky, kterou jsem dostal. Jednal jsem především s ohledem na svoji kariéru, nechci zacházet do politických věcí,“ odmítal.
Zároveň přiznal, že jednou z velkých motivací jsou peníze. Podle několika zdrojů by měl vydělat v každé sezoně 55 milionů rublů za sezonu (necelých 16 milionů korun).
„Nebudu lhát, že peníze nehrály velkou roli. Jako profesionální hokejista mám před sebou jen krátké okno příležitosti. Na druhou stranu, už dříve jsem měl lukrativnější nabídky a odmítl jsem je,“ pokračoval dále rodák z Fredrikstadu.
Sedmdesátinásobný norský reprezentant samozřejmě lituje, že si svým krokem zřejmě na dlouho zavřel dveře do národního týmu.
„Nároďák pro mě byl nejbolestnější částí celého transferu. Reprezentovat Norsko pro mě vždy znamenalo hrozně moc a jsem nesmírně hrdý na to, co jsem v norském dresu dokázal. Zároveň jsem se ale rozhodl podle toho, co věřím, že je pro moji kariéru nejlepší. Doufám, že v budoucnu ještě šance reprezentovat bude,“ připustil.
Podle svých slov zaznamenal na svůj krok jak pozitivní, tak negativní ohlasy.
V Rusku jsou samozřejmě na příchod Haukelanda veskrze pozitivní ohlasy a krok Evropy hráče z jejich soutěže nepovolávat na reprezentační akce nechápou. „Je to stupidní. Proč nepovolat gólmana, který může pomoct týmu? Nemůžete mixovat sport s politikou. Tenhle kluk chce prostě hrát v jedné z nejlepší lig světa,“ kroutil třeba hlavou viceprezident pro rozvoj a olympijský vítěz Valerij Kamenskij v rozhovoru pro Matč.tv.












