Článek
„Na turnaji jsme nešli svými výkony nahoru, i když mužstvo bylo vedené podobně jako loni v Praze. Ale skladba týmu byla teď jiná. To taky sehrálo roli. Měli jsme jeden odskočený útok, dva hráči z něj hráli loni v Praze ve třetí formaci. I to o něčem vypovídá,“ naráží Rulík na Romana Červenku s Lukášem Sedlákem, kteří nyní tvořili elitní komando s Davidem Pastrňákem.
„Pasta zase potvrdil svoji dominanci, ale to nestačí. V Praze nerozhodoval jen jeden útok, přidávaly se i ty další. To teď v Dánsku a Švédsku nebylo. Potřebujeme čtyři takové útoky. Pak máme větší šanci,“ ví trenér.
Sestřih zápasu Švédsko–ČeskoVideo: Česká televize
Pro hvězdného útočníka Bostonu, který s 15 body vyhrál tabulku produktivity MS, byl zvolen jeho nejlepším útočníkem a zároveň zařazen do All Star týmu turnaje, má slova chvály.
„Jediné, co bych mu vyčetl, bylo, že občas přetahoval střídání. Ale nešel jsem s tím za ním, protože to nebylo až tak časté a markantní. Na puku je až geniální, kazil jen minimálně. Situace řešil bravurně, byl v pohodě, souhru se spoluhráči si užíval,“ řekl Rulík.
V souvislosti s Pastrňákem opět srovnával poslední dva šampionáty. Na ten do Prahy přijel havířovský rodák až v průběhu turnaje po vyřazení Bruins v play off NHL. „Loni to odtáhl tým a on po svém příjezdu chtěl s ním splynout. Skladba týmu byla jiná, a to vždy určuje, jak se tým prezentuje. Letos ti hráči, kteří nebyli loni na mistrovství, sice nezklamali, ale v Praze jsme prostě měli větší kvalitu,“ řekl Rulík natvrdo. Zároveň ale pochválil některé nováčky na MS; třeba obránce Pyrochtu s Ticháčkem.
Myslel si, že letos se jeho tým lépe vyrovná s širokým kluzištěm na MS. „Američané se s velkým hřištěm popasovali špičkově, dávám jim za to největší kredit. Myslel jsem si, že se s tím takhle popasujeme i my. Bohužel jsme to ale nenaplnili,“ ví Rulík.
Řeč přišla i na konkrétní hráče. Třeba na gólmana Karla Vejmelku, jemuž čtvrtfinále proti Švédsku nevyšlo a po první třetině byl za stavu 0:3 střídán Danielem Vladařem.
„Karlovi jsme ve skupině dávali ty těžší zápasy a chtěli jsme vidět, jak mu to v nich půjde. Absolutně odmítám názor veřejnosti, že s Danem Vladařem by to ve čtvrtfinále bylo jiné. To je spekulace. Loni jsme vsadili na Dostyho (Dostála) a vyšlo to, předtím na dvacítkách se Suchánkem taky. Dvakrát nám to vyšlo, letos ne,“ bilancuje trenér, který za necelý měsíc oslaví 60. narozeniny.
Sestřih zápasu Česko–USAVideo: Česká televize
„Nikde není psané, že by to s Danem ve čtvrtfinále bylo jinak. Tyhle spekulace nejsou pro Karla příjemné, určitě se to k němu donese. Karel udělal pro úspěch první poslední, mužstvo mu mělo daleko víc pomoct. Nemůžu říct, že by to Karel nezvládl. Nevyšlo to, ale nedívám se na to tak, že by něco Karel pokazil,“ dodal Rulík.
Vyjádřil se i k obránci Danielu Gazdovi, který první dva zápasy turnaje nenastoupil, v dalších třech nasbíral kladnou desítku v bilanci plus/minus, pak ale šel na tribunu a na MS si už nezahrál. „Marek (asistent Židlický) se rozhodl, že Dana bude mít na osmé pozici a dali jsme přednost jiným sedmi. Bylo to momentální rozhodnutí, za kterým si stojíme,“ uvedl Rulík.
Mrzí jej, že Česko nedisponuje tolika rozdílovými hráči jako jiné vyspělé hokejové země. „Máme dva - Pastrňáka s Nečasem - a to je strašně málo. V NHL máme zhruba 19 hráčů do pole, pravidelně jich hraje tak 11. Pokud bychom jich měli víc, nehrálo by až tak velkou roli, že teď na nároďák nepojede Pepa s Frantou, protože místo nich můžeme vzít Karla se Zdeňkem. Teď je s pár kluky z NHL těžké konkurovat týmům složeným výhradně z borců z NHL. Někdy se to povede - jako třeba loni v Praze v semifinále proti Švédům -, ale každý rok to nejde. Víc kluků v NHL se rovná vyrovnané hře s elitními soupeři a stabilizaci výsledků našeho hokeje,“ má jasno Rulík.
Konečné šesté místo na MS by nenazýval úplným neúspěchem. „Neúspěchem by bylo nepostoupit do čtvrtfinále, jako Slováci. Neumím si představit, že bychom prohráli čtvrtfinále s Dánskem, jako se to stalo Kanadě. To by nás doma zabili. To se v Kanadě nestane. Ti se vrátí domů a řeší se tam Stanley Cup,“ uvažuje trenér.
„Máme s kolegy jedno krédo, o němž vědí i hráči: Jak nechceme létat v oblacích, když se nám něco povede, stejně tak nechceme lézt pod koberec, když něco nevyjde. Porážky ke sportu patří a rozhodně se z nich nebudeme hroutit. Navíc jsou motivující do další práce,“ předkládá svůj pohled na věc.
Smlouvu má u reprezentace ještě na další sezonu. „Chuť pokračovat jednoznačně mám. Mám smlouvu, ta obsahuje klauzuli, že během června můžu být výkonným výborem odvolán. Teď je to tedy na něm, ne na mně,“ prohlásil.
Výkonný výbor se sejde 3. června, prezident Českého hokeje Alois Hadamczik ale Rulíkovi alespoň za sebe už dopředu vyjádřil podporu. „Potěšilo mě to a jsem za důvěru prezidenta velmi rád. Na kritiku na výkonném výboru jsem připravený, ta po šestém místě přijde. Jsem připravený zodpovědět jakoukoli otázku a vysvětlovat své tahy. S kolegy se snažíme, aby herní projev lidi bavil a nenudil, aby měl nějaký směr a logiku,“ prozrazuje Rulík.
Vrcholem nadcházejícího ročníku budou únorové ZOH v Miláně, jichž se po 12 letech zúčastní i hokejisté z NHL.
„Nedokážu posoudit, jestli s ohledem na nabité kádry soupeřů to pro nás bude ještě těžší než na mistrovství světa. Vím jedinou věc. Pokud naši hráči budou zdraví, budeme mít úplně to nejlepší, co mít můžeme. Finové, Švédové a Švýcaři budou mít špičkové týmy, Američané s Kanaďany úplně top. Bude to drsná konfrontace a bude zajímavé, jak se s tím popasujeme,“ neskrývá Rulík s tím, že užší kluziště by jeho hochům mohlo nahrávat.
„Stoprocentně si myslím, že v Miláně budeme mít to nejlepší z NHL a Evropy, i když z Evropy v mnohem menším měřítku. Hráče pendlující mezi NHL a AHL můžou v nominaci přeskočit kluci v Evropy, pokud budou mít výbornou sezonu a budou sebevědomí,“ uzavírá trenér národního týmu.
