Hlavní obsah

Crosby? Jen zírám, jaký je to člověk a lídr. Zohorna chce navazovat na pittsburský debut snů

Pittsburgh/Praha

Na dva zápasy už si vyzkoušel, jak chutná NHL. A teď se dlouhán ve službách Pittsburghu Radim Zohorna bude snažit, aby počet svých startů mezi hokejovou elitou planety co možná nejdřív rozšířil. V konkurenci, jaká panuje v týmu Penguins šéfovaném Sidneym Crosbym, to ale nebude nic jednoduchého.

Foto: Srakocic Keith, ČTK

Radim Zohorna (67) z Pittsburghu prožívá radost po prvním gólu v NHL. Spolu s ním jásají Frederick Gaudreau (vlevo) a Anthony Angello (57).

Článek

Dát gól z první střely v NHL je asi přáním každého hokejisty, ale ještě větším je uchytit se v nejlepší lize světa na dlouhou dobu. Cítíte, že máte dobře nakročeno?

Že bych si už připadal jako hráč NHL? To určitě ne, i když ta premiéra, to byla pecka. Měli jsme ale dost zraněných a kluci se budou zase vracet, tak uvidíme, jak to bude dál. (V pondělí při zápase s Islanders byl Zohorna mezi náhradníky - pozn.) Já udělám všechno, abych těch startů nasbíral co nejvíc.

Jaké to bylo vidět svoje jméno napsané v zápasové sestavě proti Buffalu?

Už jsem to věděl předem, že bych měl nastoupit. Trenéři mi řekli, ať s tím počítám.

A spoluhráči si na vás nachystali tradiční ‚zlomyslnost', kdy vás nechali chvíli kroužit na rozbruslení samotného.

Vím, že se to obvykle dělá. Netušil jsem, jestli to kluci chystají, ale když jsem tam byl sám, tak mě to ani nepřekvapilo. Ještě jsem si říkal, jestli neproběhne taky nováčkovská party, ale v současných podmínkách je to bohužel neproveditelné.

Měl jste od kouče Sullivana konkrétní pokyny, jak si počínat?

My máme velkou výhodu, že identický systém jako v Pittsburghu hrajeme na farmě ve Wilkes-Barre. Takže jsem měl nějakou představu a trenéři mi vysvětlovali vlastně jen detaily. Penguins vědí, jaký jsem typ hráče a co jim přináším.

Bylo při vaší premiéře znát, že Buffalo se v posledních týdnech trápí?

Samozřejmě jsem věděl, že v tu dobu měli snad 15 porážek v řadě, ale pořád je to tým NHL s výbornými hokejisty. I když se jim momentálně nedaří, tak to neznamená, že se nemusíte snažit. Další zápas jsme ale hráli proti Islanders a bylo znát, že ti jsou výkonnostně úplně někde jinde.

Váš debut v NHL vyšel zrovna na den, kdy se váš bratr Hynek stal otcem.

To přebilo i moje pocity z premiéry v Pittsburghu. Byl jsem moc šťastný. Malého jsem přes telefon ještě neviděl, ale už se na něj moc těším.

Sehrát se se spoluhráči pro vás nebyl problém?

Na centru jsem měl Gaudreaua a to bylo asi nejlepší, co mě mohlo potkat. Fredie má v NHL už něco odehráno (přes 90 zápasů) a je to kluk, se kterým se tady asi nejvíc bavím.

Je NHL jiný sport?

Když jsem přišel z extraligy, tak jsem byl docela vykulenej. Všechno je i v AHL mnohem rychlejší, o tom se ani nemusíme bavit. Doma objedete jednoho hráče a už máte před sebou pomalu branku, tady jsou v cestě další dva soupeři. A v NHL pak máte na všechno ještě mnohem míň času. Je potřeba držet pořád hlavu nahoře. To je základ.

Jak jste se vyrovnal s tím, že ve čtvrté lajně se v Pittsburghu dostanete na led jen na pár střídání za třetinu?

Snažím se mít pozitivní přístup. Tohle nevnímám jako problém, naopak. Na farmě jsem nejdřív doháněl kondičku a pak už jsem se do toho dostával každým dnem víc a víc. Jsem rád, že tuhle šanci dostávám a chci ji využít.

Dominik Simon, který ve Wilkes-Barre strávil tři sezony, si jako rodák z Prahy trochu stěžoval, že ve čtyřicetitisícovém městě moc zábavy neužil. Jak jste to bral vy?

V AHL je zázemí výborné. Ale teď je taková blbá doba, že nesmíme nikam do restaurace na jídlo, všechno si musíme objednávat domů. Ve Wilkes-Barre bydlím na kraji města, tak se snažím aspoň chodit ven na procházky. A hodně mi to pomáhalo.

NHL má letos opravdu zběsilý zápasový program. Můžete vůbec na trénincích něco odkoukat od Crosbyho?

Na farmě to tak našlapané nebylo, byly delší pauzy, ale trénovali jsme dost. Teď nám musí stačit maximálně třicet, čtyřicet minut. Co se týká Crosbyho, tak ten se snaží jít hodně příkladem. I v šatně často mluví. Já jen zírám, jaký je to člověk a lídr. Neskutečná persona.

Foto: Srakocic Keith, ČTK

Radim Zohorna (67) a Frederick Gaudreau z Pittsburghu se radují po gólu proti Buffalu.

Nebyl jste před prvním setkáním s takovým esem nervózní?

Docela jo. Já už jsem to říkal, že jsme se potkali v kempu, podali jsme si ruce a pak si snad půl hodiny normálně povídali o všem možném. Byl to zážitek.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články