Hlavní obsah

Talentovaného obránce Jiříčka neznámá budoucnost netrápí: Soustředím se jen na draft do NHL

3. 7. 2022 15:07

Od roku 2005 bude teprve druhým českým obráncem, který projde draftem do NHL už v prvním kole. Osmnáctiletý hokejista David Jiříček by se měl vejít do první desítky. Který tým si ho v Montrealu v noci ze čtvrtka na pátek vybere, předem neřeší. Ačkoliv plzeňský bek zatím vůbec netuší, kde bude v příští sezoně působit, zůstává v klidu. Je hlavně rád, že se mu po zranění kolene povedlo vrátit na led, a dokonce přispěl k bronzové medaili na květnovém mistrovství světa.

Foto: David W Cerny, Reuters

David Jiříček se raduje z gólu.Foto: David W Cerny, Reuters

Článek

Padá na vás před blížícím se draftem nervozita?

Trochu ano, ale to asi k takové události patří. Do Montrealu odlétám s rodiči už v úterý. S mnoha týmy už jsem měl pohovory online, teď mě jich čeká ještě několik přímo na místě. Otázky jsou stále podobné. Týmy se o mě zajímají, za což jsem rád, tak snad na ně dělám dobrý dojem.

Jak jste na tom při pohovorech s angličtinou?

Stále se ji snažím pilovat. Dokážu se domluvit, někdy akorát nedokážu hned vyjádřit svou myšlenku. Ale snažím se a jazyk mi zatím na pohovorech celkem chválí. Netroufnu si ale říct, jaký z týmů o mě má zájem. A já ani nemám žádný vysněný klub a je mi celkem jedno, jestli budu vybrán jako pětka, sedmička nebo devítka. Samozřejmě být takhle vysoko na draftu je úspěch, ale ta největší dřina teprve přijde. Místo v sestavě si musím uhrát sám, číslo nic neřeší. Chci se poprat o NHL a na novou výzvu se těším.

Je pro vás nepříjemné, že vůbec netušíte, kde budete hrát v další sezoně? Vedle boje v NHL je ve hře i farma, Plzeň i jiná štace v Evropě.

I přes nejistotu se snažím zůstat v klidu a v hlavě se soustředím jen na draft. Pak se uvidí. Zatím ani nemůžu říct, jakou variantu bych preferoval, protože nevím, kdo si mě vezme. Bude záležet i na zájmech klubu, které snad budou stejné jako moje. Snad bude šance zabojovat o místo v prvním týmu hned příští rok. Zatím je ale milion možností.

Víte, jaký program vás čeká po draftu? Přeci jen už za měsíc v Kanadě startuje odložené mistrovství světa juniorů, kde byste neměl chybět.

Je možnost, že po draftu zůstanu v zámoří a hned se připojím na kemp. Vzal jsem si s sebou brusle a hokejky, ale třeba je jen odvezu zpátky. Je to opravdu náročné a neobvyklé léto, takové jsem ještě nezažil. Nevím jak trénovat ani kdy půjdu na led. Chci se stále udržovat v kondici. Proto zůstávám furt v zápřahu a snažím se co nejvíc nabrat fyzičku.

Jaký bude juniorský šampionát v netradičním srpnovém termínu?

Pro hráče určitě ne ideální. Budeme v plné přípravě, někteří z nás třeba budou bojovat o místo v klubu. Na druhou stranu ročník 2002 přišel kvůli covidu už o šampionát osmnáctek i dvacítek, takže jsem rád i kvůli starším klukům, že se turnaj odehraje.

V prosinci jste si na MS dvacítek poranil vazy v koleni. Jak těžký byl návrat?

I když to bylo moje doposud největší zranění, snažil jsem se tím netrápit. Prostě se to stalo, a hlavně jsem se chtěl vrátit ještě silnější. Šel jsem na operaci a maximálně se soustředil na rehabilitaci. Měl jsem kolem sebe super lidi, kteří se o mě starali a stihl jsem se vrátit na závěr sezony.

Naskočit jste chtěl do čtvrtfinále play off extraligy, jenže Plzeň vypadla už v předkole.

Byla to pro mě další rána. Chtěl už jsem hrát a všem ukázat, že jsem zdravý a v pohodě. Takže byla naprostá paráda, že jsem dostal pozvánku do reprezentace. Byla to odměna za nepříjemné měsíce, kdy jsem se vracel na led. Příprava se mi povedla, ale rozhodně jsem nečekal, že se dostanu až na mistrovství světa. Samotný šampionát už tedy tak povedený nebyl. Ukázal mi, co ještě musím zlepšit. Jestli chci hrát v NHL, potřebuju zapracovat hlavně na defenzivní činnosti a síle.

Jak jste bral vyřazení ze sestavy na závěr základní skupiny a v celém play off?

Prostě jsem hrál z obránců nejhůře, nic víc jsem v tom nehledal. Necítil jsem žádnou křivdu. Neměl jsem ideální formu, a proto jsem seděl. I tak pro mě byl šampionát zatím největší hokejový zážitek. Jsem moc rád, že jsem aspoň trochu mohl přispět k zisku bronzové medaile.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený HC Škoda Plzeň (@hcplzen)

Měl jste po mistrovství nějaké volno?

Dva týdny jsem fyzicky odpočíval, ale řešil jsem hlavně věci do školy. Povedlo se mi zvládnout třetí ročník Sportovní a podnikatelské střední školy. Nebylo to úplně jednoduché, spoustu věcí jsem finišoval na poslední chvíli. Zatím jsem moc neřešil, jak bych to udělal se studiem v případě, že z Plzně odejdu. Ale snad bych školu mohl dokončit na dálku. Maturita je základ.

Minulý týden oslavil 16. narozeniny váš bratr Adam, rovněž hokejový obránce. Proběhla nějaká oslava?

Zatím jsme to nestihli, ale přes léto určitě něco rodinného uspořádáme. Brácha je taky šikovný bek. Teď ho v plzeňské mládeži trénuji pan Jiří Hanzlík a ten říká, že je Adam lepší než já v jeho věku. Je jedno, jestli bude hrát extraligu v šestnácti, osmnácti nebo ve dvaceti. Hlavně, aby si ji zahrál.

Vy jste v nejvyšší soutěži poprvé naskočil už v šestnácti letech. Co vám extraligové zkušenosti daly?

Cítím, jak jsem se za ty skvělé dvě a půl sezony posunul. Celkově ze mě na ledě spadla nervozita. Jsem klidnější a ne tolik ukvapený. Musím poděkovat trenérům, kteří mi ve Škodovce dali čuchnout jako první. Dostával jsem od nich velkou důvěru. Těžím z toho, že jsem mohl nakouknout do dospělého hokeje tak brzy. A dalších výzev se i díky tomu nebojím.

Reklama

Sdílejte článek
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     
  •  
     
     
     

Nejnovější články