Článek
Jaká byla vaše první plnohodnotná sezona v NHL?
Žil jsem si svůj sen. A doufám, že si ho ještě nějakou dobu budu moct žít. Začátek přitom nebyl snadný, začínal jsem jako náhradník. Jeden zápas jsem odehrál, tři jsem strávil na tribuně. Ale já byl rád za každou minutu, kterou můžu s kluky v hlavním týmu trénovat. Žil jsem ze dne na den a bál jsem se, aby mě neposlali na farmu. To se nakonec i stalo. Ale trochu jsem změnil přístup. Přestal jsem si z toho dělat hlavu a prostě jsem si řekl, že jenom budu makat naplno, abych měl čisté svědomí. V tomhle mi pomohli i rodiče s bráchou.
Průlom přišel v lednu, kdy jste najednou začal dostávat prostor v elitním útoku. Jak se to stalo?
V lednu jsem si poranil tříslo, a když jsem se vrátil, najednou vidím, že jsem napsaný na centru první formace. Začínal jsem jako křídlo, což mi nevadí, ale rozhodně mi prospělo, že mě dali na centra. Tam se cítím nejlépe, na téhle pozici jsem hrál odmala. Můžu pořád hrát v rychlosti, mám větší přehled a dostanu se víc ke kotouči.
Jak vám pomohla důvěra trenérů?
Určitě to pomohlo mému sebevědomí. Zahrál jsem si proti nejlepším hráčům na světě. Tyhle zkušenosti jsou k nezaplacení. Bylo to hodně složité, ale snažil jsem se všem ukázat, že do NHL patřím.
V čem jste se za rok v nejslavnější soutěži nejvíce posunul?
Asi v práci v předbrankovém prostoru. To nikdy nebyla moje parketa. Ale neměl jsem jinou možnost než tam jít a zkusit tečovat puky, což mi celkem vycházelo. Taky jsem získal větší klid na hokejku. A myslím, že jsem zlepšil i obranu, ve které jsem teda nikdy nevynikal. Ale samozřejmě mám pořád rezervy v defenzivě i na buly.
Po konci základní části jste zamířil do Rochesteru na play off AHL. Jak jste se s tím popasoval?
Není to sranda, ale popral jsem se s tím obstojně. Je celkem složité se zase vrátit na farmu a zvyknout si na dost jiný styl hry. Je tam na ledě trochu chaos, navíc se hraje dost tvrdě a nikdo si nic nedaruje. Ale celkem jsem se na to těšil, přeci jen jsem v Rochesteru strávil předchozí dva roky a mám tam dost kamarádů.
Třeba Lukáše Rouska. Jak moc vás mrzí, že vzdal boj v zámoří a přesouvá se do švédského Jönköpingu?
Bude mi chybět. V začátcích mi hodně pomohl. Při těžkých momentech mi vyhovovalo, že jsem měl v kabině oporu. Dělali jsme si typickou českou srandu. Popravdě mě trochu překvapilo, že nedostal v NHL větší šanci. Je skvělý hokejista, vždycky se mi s ním hrálo výborně. Moc nestřílí, takže mi vždycky servíroval puky. Ale každopádně doufám, že ve Švédsku bude spokojený.
Lukas Rousek to Jiri Kulich.
— Dan Fetes (@danfetes) May 17, 2025
The Amerks game-winning powerplay goal was *chefs kiss*@AmerksHockey @13WHAM pic.twitter.com/oYsukK1oIV
Stíhal jste sledovat nedávné mistrovství světa?
S časovým posunem nám většina zápasů vycházela na trénink, takže jsem toho moc neviděl. Ale když jsme měli čas, sešli jsme se na bytě u Rousína a společně jsme to sledovali. Bavilo mě to, kluci hráli hezký hokej. Bohužel čtvrtfinále nevyšlo.
Neříkal jste si u televize, že je škoda, že vás Buffalo na šampionát nepustilo?
Samozřejmě mě to zamrzelo, chtěl bych si na šampionátu zahrát. Ale vedení Buffala se rozhodlo takhle, protože si myslí, že play off AHL je pro mě to nejlepší. Já to respektuju a budu tomuhle rozhodnutí věřit.
Jak se vám poslouchala slova Václava Prospala, asistenta v Rochesteru, že vyřazovací boje na farmě vám dají mnohem více než zápasy na MS?
(zamyslí se) Kdyby bylo rozhodnutí jenom na mně, tak hned pojedu. Velký zájem z reprezentace mě potěšil, nároďáku bych nikdy neřekl ne. Na mistrovství jsem ještě nikdy nejel. Je to můj dětský sen. Tak snad se to v budoucnu povede.
Ještě větším snem by mohla být únorová olympiáda.
To je pravda. Ale nechci předbíhat. Musím se dobře připravit na novou sezonu a pak se uvidí.
Teď si od hokeje dáváte zaslouženou přestávku?
Ano, sezona byla dlouhá, už si potřebuju vyčistit hlavu. Už pár dní jsem v Česku. S bráchou plánujeme nějakou dovolenou, vyletíme spolu po delší době. Ale ještě nevíme kam.
A jaká posléze bude příprava na novou sezonu?
Stejná jako předchozí roky. Nehodlám nic měnit, když to funguje. Takže kondiční přípravu na suchu podstoupím s Dominikem Kodrasem a na ledě se zase budu chystat s Radkem Dudou. Spolupracuju s ním už třetí sezonu a jsem spokojený.