Článek
Útočník Lva Petr Vrána (vlevo) překonává brankáře Doněcku Michaela Leightona. Přihlíží obránce Clay Willson.
Zleva útočník Doněcku Sergej Varlamov, forvard Lva Praha Jakub Klepiš a Roman Blagoj.
Potyčka u branky Lva.
Co vám běželo hlavou při rekordně dlouhém čekání na gól?
Nenapadlo mě, že by se mohlo utkání protáhnout až přes půlnoc. V KHL se sice hraje celé play off až do gólu, bez možnosti nájezdů a loni jsme si proti CSKA zkusili dvě prodloužení, jenže čtyři, to už bylo opravdu trochu moc. V kabině se vedly řeči o tom, že vlastně v sérii začínáme zápas číslo čtyři.
Měl jste ještě vůbec nějaké síly?
Hráli jsme to všichni tak trochu na vůli, ale jak je člověk v rytmu zápas, tak to ani tak nevnímá. Spíš se snaží na každé střídání správně napumpovat. Až teď cítím, jak jsem vyždímaný, úplně na nule. Nikdo z nás takhle dlouhý zápas nezažil. Jak postupoval čas, trenér se ale přece jen snažil upravit střídání, aby zátěž co nejvíc rozložil na všechny beky.
Dokázal jste se během utkání třeba alespoň trochu najíst?
Na stolech v kabině byly špagety, kousky kuřete i různé energetické tyčinky. Asi každý během přestávek něco zakousnul, bez toho by se nedalo takhle dlouho hrát. Obrovské díky patří divákům. Většina z nich zůstala, i když se hrála vlastně už sedmá třetina. Byli fantastičtí, i když kvůli hokeji zřejmě nestíhali poslední metro.
Čtvrté prodloužení, které se ukázalo jako konečné, začínalo dvě minuty před páteční půlnocí. Jaká byla v kabině nálada?
Nikdo neusínal, nebyl ani důvod se mračit. I když začínala sobota, v kabině bylo cítit velké odhodlání. Všichni jsme věřili, že ten rozhodující gól dáme my a několikrát jsme skutečně byli blízko. Kolem té půlnoci už se tam mluvilo i o tom, že hrajeme rekordní zápas, bohužel nakonec se špatným koncem pro nás.
Zdrtilo vás to hodně?
Všechny moc mrzí, že když jsme tam nechali tolik energie, nedokázali jsme zápas dotáhnout k vítězství. Už v základní hrací době jsme stáli pět minut od druhé výhry v sérii. Měli jsme pak i v prodloužení několik obrovských šancí, jenže jsme je nevyužili a oni pak skoro z ničeho dali gól. Pořád je to ale jen jeden zápas, Doněck tím pouze dokázal srovnat stav série. Musíme jít dál.
Jak si myslíte, že se teď projeví ta extrémní porce odehraných minut?
Ovlivní to asi oba týmy, byl to přece jen strašně dlouhý zápas. Doněck má ale navíc v nohách sedmizápasovou sérii z prvního kola, my hráli přece jen o tři utkání méně, takže víc sil by pořád mělo být na naší straně. Bezprostředně po zápase možná soupeři nahrála euforie z vítězného gólu, my však nejsme zlomení.
Takže teď půjde o to, kdo dokáže lépe regenerovat?
Spíš se líp vyspí. Chce to skutečně co nejlépe si odpočinout a hurá do Bratislavy. Tam je teď doma nejen Doněck, ale pro páté utkání i my, takže nás tam čekají tři utkání během čtyř dnů a ty hodně napoví o vývoji série.
