Hlavní obsah

ANTOŠOVA BŘITVA: O břeclavské radosti i o kroku zpátky, kterým se střílíme do vlastní nohy

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hokejoví fanoušci přímo na břeclavském stadionu, ale i ti u televizních obrazovek, museli díky osmnáctce zažívat obrovskou radost. Snad jsme v podání českých mládežnických reprezentací svědky nově nastaveného trendu.

Foto: Sport.cz s využitím ČTK/Patrik Uhlíř

Čeští hokejisté po porážce ve finále Hlinka Gretzky Cupu.

Článek

A nemyslím tím jen trenéra Davida Čermáka u osmnáctky, ale třeba i Radima Rulíka, jak pod ním na přelomu roku hrála na MS dvacítka. Oba výběry ukázaly, že trend hrát ofenzivní hokej, nechat kluky dělat, co umějí, a podporovat aktivitu, je správný. Přesně to je ta cesta, i když někdy i kvůli ní prohrajeme, což se nám nebude líbit.

V Břeclavi do sebe všechno zapadlo ¬ výborné výkony Čechů, obrovský zájem diváků, skvěle zorganizovaný turnaj ¬ a najednou jsme viděli něco hezkého, co k hokeji má patřit.

K zamyšlení jsou ale odchody řady našich nejlepších hráčů do kanadských juniorek. Jsou pro nás varovným prstem a pro všechny ukázkou toho, jak strašně jsme v juniorské soutěži zaspali. Dlouhodobě se tu říká, jak naše juniorská extraliga nemá kvalitu. Snad už to teď všichni odchodem těch důležitých hráčů chápou, že nám to tu kvalitu nezlepší.

Současně bych ale připomenul, že hodně záleží i na samotných klubech. Měly by mít vnitřní klid a motivaci, aby dětem dávaly jasné signály, že mají šanci hrát. Zdá se mi, že za dobrý konec to vzaly Plzeň a Brno, kde kluky dávají do áčka a vidí v nich tu cestu. Jenže pak jsou kluby, které mladé nehrají, takže ti kluci musejí přemýšlet, kam odejít, aby šanci dostali.

Vnitřní klima v klubech by mělo klukům jasně říkat, že když na sobě budou pracovat, šanci dostanou. K tomu pomůže kvalitní juniorka, která je na dospělou extraligu nebo Chance ligu připraví. To v tuhle chvíli chybí.

Možná si kluby myslí, že je to u nás dobře nastavené. Jenže z pohledu odchodů do ciziny a věku odchodů, což je přelom dorostenecké a juniorské kategorie, je naprosto zřejmé, že to nefunguje a něco je špatně. Stejně jako u nás do sebe nezapadají vzdělávání a hokej...

Když se zamýšlím, jestli by v juniorské extralize mělo hrát 14 klubů jako v minulé sezoně, nebo 12, tak rozhodně platí druhá možnost. Jenže my naopak soutěž rozšíříme na 16...

Bohužel, to je prostě špatné rozhodnutí výkonného výboru. Musíme ho ale respektovat a brát jako bernou minci. Je to ale krok zpátky, kterým se střílíme do vlastní nohy. Odchody kluků do zámoří kvalitu juniorské extraligy sníží a my s tím nedokážeme nic udělat.

Vidíme, že když hráči přicházejí do dorostu a pak v něm i končí, tu kvalitu mají. Ukázal to i teď Hlinka, na němž jsme měli valnou většinu kluků působících v českých dorosteneckých klubech. Jenže pak přijdou tři roky, kdy to totálně spadne a najednou všechno ztratíme.

Budeme se muset zamýšlet, jak nejlepší kluky u nás udržet. Podle mě to dokážeme jen tím, že budou kluboví manažeři skvěle pracovat a kluky přesvědčí, ať zůstanou domu, že šanci dostanou a budou hrát.

Anebo budeme mít tak kvalitní juniorskou soutěž, že to podhoubí ¬ tedy klukům, kteří nejsou úplně nejšpičkovější, ale chtějí na sobě dělat ¬ kvalita pomůže ke zlepšení. K tomu potřebujeme volný pohyb hráčů a soutěž, která má opravdu koule. Takhle to ale zatím nevypadá, protože 16 týmů na náš hokejový rybník je strašně moc a hráče do něj vlastně budeme jen dohledávat.

Milan Antoš

Milan Antoš je bývalý hokejový útočník, dnes spolukomentátor ČT. Dvanáct sezon hrál českou extraligu, nastupoval za Slavii, Plzeň, Jihlavu a Ústí nad Labem. S Pražany získal v roce 2003 titul a o rok později stříbro, se Západočechy vybojoval v roce 2000 bronz.

Reklama