Článek
Musel jste spěšně shánět pořádné teplé oblečení?
Ruskou zimu jsem sice zažil už minulou sezónu v Kazani, to ale ještě nebylo tak hrozné, protože bylo minus deset, minus patnáct. Teď jsem to podcenil, takže v Chabarovsku jsem musel zimní věci narychlo dokupovat. Běhal jsem po obchodech a sháněl teplé boty, bundy, čepice, rukavice, spodní prádlo i nákrčník, abych vydržel přechody mezi domovem a halou. Bydlíme totiž s rodinou jen kousek od ní, takže auto nevyužíváme. Na velké procházky to teď určitě není, je tam fakt velká kosa.
To jste se na sraz nároďáku vyloženě těšil, že se v Praze ohřejete, že?
Přesně tak, je příjemné přijet do tepla. S klukama (spoluhráči z Chabarovsku Janem Kolářem a Tomášem Zohornou) jsme si říkali, že jsme se sem přijeli opálit.
Jaký dojem zatím z působení v Chabarovsku máte?
Jsem hodně příjemně překvapený. I po hokejové stránce. Celá organizace funguje výborně, po hodně dlouhé době mě hokej opravdu baví, dostávám dost prostoru na ledě. Fakt si to užívám, těším se na každý trénink a zápas. Po horším začátku jsme se slušně rozehráli a na play off ztrácíme jen pár bodů. Po reprezentační pauze hrajeme spoustu zápasů doma, tak snad vyřazovací boje uděláme a předsezónní cíl tak naplníme.
Neměl jste však zpočátku obavy, co vás kousek od hranic s Čínou čeká?
Moc jsem nevěděl do čeho jdu. Aspoň jsem ale měl od Honzy (Koláře) a Tomáše (Zohorny) zprávy, jak to v Chabarovsku funguje. To ale stejně zjistíte až tehdy, když to zažijete.
Pomáhají vám Kolář se Zohornou?
Tím, že tam jsou už delší dobu, to mám hodně jednodušší. Je fajn, že si máte s kým promluvit v rodné řeči, trávíme spolu hodně času
Chabarovsk dělí od Moskvy sedm časových pásem. Je proto cestování na venkovní zápasy hodně náročné?
Rozpis zápasů je pro nás v tomto ohledu hodně příznivý. Minulou sezónu kluci nalétali nějakých 140 tisíc kilometrů, zatímco v této máme v uvozovkách jen 80 (směje se).
Jak se srovnáváte s přelety mezi časovými pásmy?
Devítihodinové posuny jsou fakt hodně znát, větší problémy jsou zejména při návratech do Chabarovsku. Je potřeba během letů hodně spát. Za těch několik měsíců už jsem zkušenější, takže vím, jak reagovat.
Co zabírá?
Když třeba letíme do Moskvy nebo jinam do Evropy, je potřeba udělat cokoliv, abyste večer neusnuli před jedenáctou. A pak se ideálně vzbudit ráno okolo šesté sedmé. A pokud na vás únava přijde přes den, lehnout si jen na půl hoďky nebo hodinu. Často se i po příletu domů do Chabarovsku ještě pár dnů držíme moskevského času, i když je to někdy složité. A pomohla mi i malá rada od Honzy Koláře o létání.
Jaká?
Že v danou chvíli musíte dělat jen jednu věc. Sedneme do letadla a bavíme se, nebo koukáme na film, nebo posloucháme hudbu. Když přinesou jídlo, všechno odkládáme a věnujeme se jen jídlu. Často si taky během linkových letů na dvě tři hodiny stoupneme do uličky a prostě jen kecáme.
Kam v Chabarovsku rád chodíte, pokud tedy tomu počasí dovolí?
Nábřeží kolem řeky Amuru je fakt pěkné, investovali do toho hodné peněž. Je tam ruské kolo, pěkná promenáda. Párkrát jsme byli i na fotbale, protože se klub dostal do nejvyšší ruské Premier League.
Kdybyste měl týden volno, jak byste ho v Chabarovsku strávil?
Letěl bych do Korey. Moje žena nedávno během našeho tripu byla s manželkou Honzy Koláře v Soulu a moc si to tam užili. Prý to tam bylo krásné.
To vám vaše paní musí o to víc držet palce, abyste se nakonec dostal na únorovou olympiádu do Pchjongčchangu...
Je to tak, občas to doma nadhodí. A i mě samotného ta myšlenka napadla. Bylo by super, kdyby to vyšlo.
Nosíte v hlavě, že Channel One Cup je poslední příležitostí, jak trenéra Jandače svými výkony přesvědčit?
Ani si to nepřipouštím, daleko dopředu jsem se nikdy moc nedíval. Možná když jsem byl mladší, to se pak ale vždycky přihodilo něco špatného, třeba zranění. Jasně, o olympiádu se chci poprat, udělám pro ni maximum, ale nemyslím na to, že je to poslední šance. Olympiáda je ještě daleko, nechci se o ní bavit. Vím, jak to dopadlo s letošním mistrovstvím světa, o které jsem kvůli zranění kolena přišel.
