Článek
Pořád si stojíte za tím, že rozšíření juniorské extraligy z 14 týmů na 16 od aktuální sezony je správným krokem a povede ke zvýšení konkurence?
Jsem přesvědčený, že juniorka je teď lepší. Je kvalitní a těžší, než byla, i když jsme přidali dva týmy. V mládežnických kategoriích je nově za vítězství v lize výlet na zápasy NHL. Není to za odměnu, je to psychologická válka. Trenér by měl klukům říct: ‚Podívej se, tady jednou můžeš hrát, ale musíš denně trénovat o dvě hodiny víc.‘
Jak ale se slovy o zkvalitnění juniorské extraligy koresponduje fakt, že hned šestice ze stříbrné osmnáctky na turnaji Hlinka Gretzky Cupu odchází z Česka rozvíjet svůj talent do některé za zámořských juniorek?
Zaprvé jsem u toho krátkou dobu a nastavení věcí, jak se starat o mladé kluky, bude lepší. Měl by být jasný důkaz, že se v našem hokeji něco dělá pro mladé kluky. Když si vzpomenete, jak dřív hrálo juniorskou soutěž 19 týmů a byla uzavřená… V tu dobu jsme nevychovávali hokejisty ani pro Chance ligu, ale spartakiádní hráče. Zastávám názor, že každý klub musí mít extrémně kvalitní juniorku a ti nejlepší talenti musejí jít přímo do áčka. Když hrajete třetí lajnu v Chance lize a sbíráte hlavně puky, nerozvíjíte svůj talent. Mluvím z vlastních zkušeností.
Povídejte.
Nechci, aby to vyznělo jako samochvála, ale zažil jsem mladé Martina Havláta, Honzu Marka, ve fotbale (Milana) Baroše nebo (Václava) Svěrkoše. Tihle kluci u mě měli zelenou, protože talentům musíte pomáhat. Jasně, nesmějí zneužívat situaci k poruše morálních aspektů. Když jim ale pomůžete, rychle vám to vrátí tím, že z nich vyrostou dobří hráči.
Trochu jste mi utekl od odchodu mladých kluků do WHL či QMJHL…
Nemůžeme všechny dávat do jednoho pytle. Je ale spousta agentů, kteří než aby nám pomáhali, tak klukům říkají, ať jdou ven. Někteří hráči nám v Břeclavi říkali, že nevědí, proč jdou ven. Že jim to říká agent. Musíme každým dnem a měsícem vylepšovat prostředí v Česku. Potřebujeme k tomu i média, aby řekla: ‚V Česku se něco děje, něco se zlepšilo. Kluci, buďte doma u rodičů, bude se na vás (na zápasy) chodit dívat děda, babička, maminka. To je pro vás odměna.‘ Musejí ale dostávat šanci v A-týmu, pokud budou mít tu výkonnost. Musejí vidět, že ta šance hrát za áčko tady je.
Jenže tu šanci; až na výjimky, jako je Plzeň nebo Kometa; moc nedostávají…
O všem musí rozhodovat výkonnost, ne věk. Mladého hráče ale musí trenér vždycky podržet, ne ho po prvním utkání dát pryč se slovy, že to neumí. To je moje filozofie, kterou přenáším na další trenéry a lidi v našem hokeji.
Pomohlo by mladým v extralize zavedení limitu pro cizince?
V myšlenkách to máme, denně se o tom bavíme, neumím vám ale dneska odpovědět, jak to udělat. Neznám právní výklady Evropské unie, co můžu a co ne. Asi bychom si pravidla uměli upravit, ale momentálně je to rozpracovaný materiál. Určitě nechci, aby měl náš hokej zásadu jako svého času Němci, kde hrálo v mužstvu 15 cizinců a tři domácí hráči. To v žádném případě. Mládež musí být naším základním kamenem, abychom v budoucnu neměli v týmu 50 procent cizinců.
Jaký limit cizinců by byl podle vás ideální?
Ideální není v životě nic, vždy jde o kompromis. Ideální by bylo mít tolik dobrých hráčů, že bychom cizince nepotřebovali. Že bychom měli peníze na úplné špičky. Hráče jako Crosbyho nebo Malkina ale nikdy nebudeme schopní zaplatit, musíme se pohybovat v relacích České republiky. A to je vychovávat hráče tak, aby naše reprezentační týmy uspěly v mezinárodních soutěžích, aby v extralize bylo vidět daleko víc mladých. Naše liga je zestárlá. Není to nic proti starým hráčům, ale když v ní Jaromír Jágr kdysi jako mladý kluk nastupoval, musel mít obrovský výkon, aby mohl hrát. Teď je jedním z nejlepších hráčů extraligy 40letý Plekanec, který v Kladně hraje 30 minut na zápas a vydrží to. Smekám před ním klobouk, že v minulé sezoně mohl pokukovat po národním týmu, pokud by za něj ještě chtěl hrát. Vizí je, že mládí musí jít vpřed, ale nesmí mít na růžích ustláno. Naopak musí tvrdě trénovat. Být hodinu denně na ledě je strašně málo, abyste se stal světovým hráčem.
Prezident Českého hokeje Alois Hadamczik ve studiu Sport.cz.
Zpátky k limitu pro cizince. Prozradíte horní hranici, která by se zamlouvala vám?
Úplně by stačilo, kdyby byli jen tři. Berte to ale s rezervou, bavíme se o tom, co by mohlo být budoucnu. Momentálně to není na programu.
Že se s mládeží v posledních letech zaspalo, je fakt. V jakém časovém horizontu byste si představoval, že bude český hokej konkurenceschopný ve světovém měřítku?
Nepřišel jsem na svaz proto, abych říkal, že to bude trvat deset dvacet let. Stejně tak nebudu chodit se svou vizitkou po rautech. Určité změny už jsem se svým kolegy provedl, mám kolem sebe tým. Nejsem samolibý, ale změnu chceme hned. Už od prvních zápasů Euro Hockey Tour chceme hrát výborný hokej, děláme maximum pro přípravu, abychom uspěli na domácím mistrovství světa v Praze. Jako důležitý krok vnímám, že jsme v mládežnických kategoriích navýšili platy trenérům, takže už se nemusejí věnovat hokeji jen napůl a do toho dělat třeba taxikáře. Jsem přesvědčený, že výchova malých hokejistů a péče o ně teď budou daleko lepší.
Co vás vede k tomuto přesvědčení?
Máme kontrolní mechanismy, děláme testy. Když jsme zjistili, že naši mládežníci mají oproti Švédům, Finům, Kanaďanům a Američanům horší kondici o 30 procent, rozhodli jsme se s tím něco dělat. Kondice totiž musí být základní složkou každého hráče. Když ji nemáte ve fotbale, nedoběhnete včas. Když v hokeji nedobruslíte, nemůžete vyhrávat osobní souboje. Udělali jsme obrovský kus práce, abychom neslibovali nápravu v horizontu desetiletí, ale v co nejkratším možném čase. To znamená od každé začínající sezony.
