Článek
„Přišel jsem o celý ten závěr, na který jsem se moc těšil a chtěl ho odehrát, ale místo toho jsem se mohl jen dívat. Z pohledu nějakého hodnocení to pro mě byla opravdu asi ta úplně nejtěžší sezona, protože dřete celé léto s vidinou toho, že budete hrát až úplně do jejího konce. Jenže mononukleóza mě úplně skolila, takže někdy od půlky února až do května jsem byl úplně vypnutý,“ řekl Buchtele.
Jeho boj s virovým onemocněním začal přitom nenápadně. „Ze začátku nějakou dobu trvalo, než jsme na to přišli a celé se to identifikovalo. To probíhal závěr základní části a příprava na předkolo. Pořád jsme živili šanci, že bych mohl naskočit, ale jakmile se odkryl skutečný důvod, bylo po nadějích. Je to věc, kterou ani nemůžete vůbec nijak urychlit, protože na to existuje jediný recept - klid, trochu nějaká úprava stravy a jen čekáte, až to odezní,“ uvedl Buchtele.
Své si prožil hlavně v prvních dnech. „Začátek byl úplně šílenej. Byl jsem hrozně unavený a popravdě řečeno jsem se asi nikdy necítil hůř. Vstal jsem, prošel se po zahradě a mohl jsem si jít znovu lehnout. Byl jsem jak vycuclý zombík,“ přiblížil s hořkým úsměvem. „Tohle období trvalo dva až tři týdny, pak už se to pomaličku zlepšovalo, ale i tak jsem zvládal jen běžné fungování, rozhodně jsem nechodil třeba běhat,“ dodal čerstvě pětatřicetiletý útočník.
Při play off, které pro Středočechy skončilo smolně ve čtvrtfinále s Hradcem Králové po sedmizápasové sérii, se snažil mužstvo podpořit přítomností na stadionu.
„Samozřejmě jsem kluky sledoval, když to pak trošku šlo, tak jsem se jezdil koukat i na zimák a snažil se kluky podpořit alespoň tím, že jsem byl s nimi u toho. Bylo to poprvé, co se mě závěr sezony na takhle dlouhou dobu netýkal. A doufám, že už to nikdy nezažiju,“ věřil Buchtele.
Útočník Mladé Boleslavi Jan Buchtele má za sebou bitvu s mononukleózou
Alespoň nějaké pozitivum si na herní absenci přesto našel. „Jak jsem byl zavřený doma, měl jsem více času na rodinu a děti, což mě odvádělo od negativních myšlenek. I když je pravda, že ty první dny, které byly nejhorší, jsem neměl náladu absolutně vůbec na nic. Potom, co se to zlepšilo, mi ale přítomnost rodiny hrozně pomohla. Zároveň jsem ale takový, že na hokej myslím furt, takže mi určitě nebylo jedno, co se děje s týmem. To jsem dobře vnímal,“ ujistil Buchtele.
V současnosti už je zcela v pořádku a připravuje se bez jakéhokoliv omezení. „Na konci dubna jsem měl první výsledky, které mi už umožňovaly něco dělat, což dobře vycházelo, když jsme začínali od začátku května. Zpočátku jsem měl ten program trošku upravený, nešlo do toho vlétnout úplně po hlavě, ale po třech týdnech už jsem jel úplně naplno a měl stejný program jako kluci. A teď už se moc těším na zápasy,“ prohlásil Buchtele.
