Pavelec o nové práci a českých gólmanech: Jsou naše výkladní skříň, ale schází beci

Jsem zvědavý a moc se těším. Sice je to ještě daleko, ale určitě sezona rychle uteče. Samozřejmě budeme pod drobnohledem. Cítím zodpovědnost, ale na tu jsem byl coby gólman zvyklý celou kariéru.

Hokej je jenom jeden. Teprve na prvním turnaji uvidím, jak moc to bude jiné. Mladí gólmani jsou určitě tvárnější, ale na druhou stranu já už je neučím chytat. Na to ani není čas. Klíčové hlavně je, aby se brankář cítil psychicky v pohodě. Protože ve výsledku jde o jediné, aby chytil puk. (usmívá se)

Jako trenérský štáb se snažíme být na každém extraligovém kole. Někdy společně, někdy se rozdělíme, když chci vidět konkrétního gólmana. Objíždím zápasy i tréninky. Nic jiného vlastně ani dělat nemůžu. (usmívá se) Samozřejmě taky sleduju, jak se vede klukům v zámoří a v jiných evropských ligách. Takže jsem buď na zimáku, nebo na počítači.

Kdyby mě to nebavilo, tak to nedělám. Věřím, že moje práce má smysl a někam směřuje. Dal jsem si po kariéře od hokeje tři roky úplně oraz. Pomalu jsem se k němu vrátil, teď už se mu zase věnuju naplno.

Myslím, že jo. Některým gólmanům v extralize se daří, těm v top evropských soutěžích taky. Těch ale moc nemáme, můžeme je spočítat na prstech jedné ruky. Nominace ale ještě není hotová, takže se nechci bavit o konkrétních jménech.

Těžko říct. K bekům se moc nechci vyjadřovat, to není moje parketa. U gólmanů jsme taky měli slabší období. Vždycky byla jasná jednička a dvojka málokdy dostala šanci. Teď se brankáři víc rotují, takže se tam zapojuje víc Čechů. Gólmani jsou pořád naše výkladní skříň. Máme jich spoustu a snad to tak bude i v budoucnu.

Já jsem zastánce toho, že je lepší vydržet v zámoří co nejdéle za každou cenu a bojovat tam o místo. Nikdy nevíte, kdy může přijít šance v nejlepší lize světa. Vrátit se můžete vždycky. Podívejte se třeba na Karla Vejmelku, který šel zkusit zámoří až ve 24 letech, ale povedl se mu kemp a měl i štěstí. Zranila se jednička a Vejmelka šanci chytil. Ale kdo má na to hrát NHL, tak ji dřív nebo později hrát bude.

Je hodně důležité, že dokáží bodovat. Ale vyhrávají i týmy kolem nich, takže to ještě bude těžké. Chleba se bude lámat až později. Důležitý bude přelom listopadu a prosince, kdy je program hodně nahuštěný.

Pět zápasů, čtyři góly. Co na to mám říct? I kdybych chtěl, tak nemůžu. (směje se) Myslím, že svou roli plní až nad očekávání. Jen dobře pro něj a pro Kladno.

Čísla mluví za vše. (směje se) Já sice nikdy neměl při zápase za zády majitele, ale dokážu si představit, že z kluků trochu tlak spadl. Pro všechny je ohromná persona, některé to může svazovat. Ale pořád mu klubu ohromně co dát. I na ledě.

To jsou ty sociální sítě, taková je doba. (usmívá se) Je jasné, že pro něj jako majitele to musí být velké nervy.

Když k týmu přijde takový hráč se zkušenostmi z NHL a na ledě jsou mladší kluci, určitě to je velké plus. Nejen v přesilovkách, které má Voras na starost, ale i ve všech věcech okolo.

V úterý jsem po delší době zašel a myslím, že to byl letos poslední golf. Zjistil jsem, že nemůžu dělat moc věcí najednou. Snažím se dělat jednu věc pořádně, což je teď hokej. Golf mám jako koníček, nemám v něm žádné ambice.

Nebyl jsem tam rok a půl. Takže je to víc na ostatních. Jmenovitě na Jirkovi Tlustém, který si to vzal pod palec. Ale jde to, budeme to rozšiřovat, aby se tam také měli lidi kde vyspat. Uvidíme, jak to půjde.