Česká dvacítka mezi favority. Potřebujeme sebevědomé, ale i pokorné hráče, upozorňuje kouč

Letos jsme oproti předchozím rokům měli z čeho vybírat a do poslední chvíle jsme řešili jména na konkrétní posty. Bylo to dost hektické. Přitom když jsme měli první dvě akce v únoru a dubnu, tak jsem si říkal, že to není to pravé ořechové a skupina rok předtím byla charakterově i hokejově lepší. Ale hráči udělali obrovský posun a léto odpracovali, přišli srovnaní a hlavy měli nastavené směrem k mistrovství, k podřízení týmu. To mě nabíjí optimismem. Tihle hráči skončili na posledních dvou mistrovstvích světa osmnáctek šestí a sedmí. Na úspěch zatím čekají, ale udělali velký progres. Věřím, že tu cestu zvládnou a bude se o nich psát jako o úspěšných hokejistech. Nejen pro budoucnost, ale už v přítomnosti.

Hrozně těžko se to porovnává. Co jsem si dělal srovnání, tým je o něco mladší, jedenáct hráčů může letět i příští rok. Je důležité, aby ti se zkušeností z loňska ukázali nováčkům, co je potřeba v klíčových okamžicích utkání udělat. Na tenhle mix hráčů se těším. Věřím, že tohle mužstvo ví, jak vyhrávat, i když nás nečeká žádný slabý soupeř. Myslím si, že to bude výborný turnaj a jenom si budeme všichni přát, aby dobře skončil.

Je našim úkolem, abychom to uhlídali. Potřebujeme sebevědomé hráče, ale zároveň i pokorné, protože nic se samo neudělá. Kdyby kluci nešli každé střídání i každé cvičení v tréninku naplno, tak se vůbec neposunou. Se všemi kromě Jakuba Vaněčka a Michala Oršuláka už jsme se potkali a naši filozofii znají, nebude to pro ně nic nového a jen naváží na práci, kterou jsme začali.

Už trénuje a cítí se dobře, takže poslední zprávy vypadají nadějně. Ale čekáme na výsledky magnetické rezonance. Snad by mělo jít jen o určitou oficialitu, klub ho pustí a k týmu se připojí. Určitě má kvalitu na to být jedničkou, ale letos odchytal dva a půl zápasu. Chce přijet, chce se o to porvat, je sebevědomý a pokud bude zdravý, šanci rozhodně má. Ale rozhodně ji mají i Matyáš Mařík s Michalem Oršulákem. Máme tři kvalitní gólmany. Ale moje filozofie je, že budeme mít jasně danou jedničku, nechci točit všechny tři brankáře. Post je natolik důležitý, že potřebuje cítit důvěru.

Největší lídři by měli být Petr Sikora, Adam Jiříček, Kuba Figibr a Tomáš Galvas. K těmto hráčům, kteří už byli na šampionátu loni, se budeme obracet a budeme po nich chtít zpětnou vazbu směrem k týmu. Radim Mrtka je taky ohromně vyspělý z těch pohovorů, které jsme s ním měli. Věřím, že tihle kluci vytvoří tým. Máme otevřené vztahy a kdokoliv za námi může s čímkoliv přijít. Rozdělení písmenek děláme většinou těsně před týmovou fotografií, a i letos zůstaneme ve stejném režimu.

Galvas byl pro nás vždycky bek na přesilovku a myslím, že jen čekal, než se pro něj stejné okénko objeví i v Liberci. Má výbornou sezonu, roste mu sebevědomí. Je neskutečně útočný, ale i když ztratí puk, je schopný situaci sám zachránit a vybojovat kotouč zpět. To je obrovská deviza. On prostě miluje hokej a je mu jedno, za koho bude hrát. Jen chce, abyste ho vypustili na led, a on bude hrát svou hru. Těším se na něj.

K jeho hře to patří. Musím být opatrný, protože mu nechci ten nadstandard vzít. Dělá ho to tím hokejistou, jakým je. Nechceme ho brzdit v jeho hře, na druhou stranu mu připomínáme, že to musí mít nějaké hranice, aby se ta jeho agresivita nepřehoupla do negativna. Aby sám sebe nerozhazoval a neodváděl od té hry. Ale je zase o rok vyspělejší a věřím, že bude patřit k důležitým lídrům.

Matěj je pro mě obrovské překvapení. Tenhle borec udělal neskutečný posun. Od února, kdy jsem ho měl na první akci, nabral obrovské sebevědomí. Asi i díky tomu, že hraje na farmě ve Frýdku-Místku, kde jsou jiné tlaky než v dalších prvoligových týmech. Dokázal udržet nasazení, jiskru i rychlost hry. Navíc má výborné zakončení. Pro nás byl jasnou volbou.

Můžeme ho zkusit na obou postech, ale v hlavě ho mám spíš na křídle, protože se mu to povedlo v létě ve spojení s Curranem a Poletínem. Ale upřímně říkám, že to uděláme stejně jako poslední dva roky – že minimálně první týden budeme trénovat v různých kombinacích. Nejenom aby hráči o to makali, ale abychom i my si osahali ještě nějaké dvojice a vazby a dali týmu energii a impuls. Než abychom první trénink vletěli v té sestavě, kterou si představujeme.

Manažer Ota Černý to vyjednává a zařizuje letenky. Byly tam snahy některých týmů, aby jejich hráči ještě odehráli pár zápasů za klub, ale já jsem v tomto byl velmi striktní. Kdybychom udělali jeden ústupek, hned by se ozvali další. Takže by měli dorazit všichni včas, jediný malý otazník máme u Václava Nestrašila kvůli jedné zkoušce. Nejsem hloupý, nechci mu kazit celý ročník, ale snad se mu povede ji přesunout. A kdyby ne, dorazil by o den nebo dva později. Chtěl bych, abychom 12. prosince začali společně trénovat a odstartovali svou cestu.

U Ondry Kose mě to mrzí, ještě jsem s ním komunikoval, ale od srpna nehrál a teprve začíná trénovat. Byl by to hráč se zkušenostmi a prošel si s námi, ale bohužel to nedopadlo. Je dobře, že jsou jinak všichni zdraví, to je základ. Budeme klepat na dřevo, aby všichni zůstali fit. Pořád je ještě spousta zápasů a sami víte, jak se tyhle věci v hokeji mění.

Samozřejmě. Řešili bychom, na jakou pozici bychom hráče potřebovali. Pokud by nám vypadl ofenzivní hráč, jako prvního bychom oslovili Petra Tomka. Nad ním jsme seděli dlouho, byl nejtěžší volbou. Je výborný na přesilovkách, ale tam máme v Adamu Benákovi či Petru Sikorovi kvalitnější hráče. Mohl jet jako patnáctý, ale vyhodnotil jsem, že v jeho věku bude o hodně lepší, když bude pokračovat ve Varech, než abychom ho brali jen jako přívěšek do tréninků.