Máme větší výběr, těší kouče dvacítky. Návrat do extraligy? Člověk potřebuje nové výzvy

V zákulisí se šušká o tom, že pro zkušeného 55letého kouče půjde o poslední šampionát dvacítek a vrátí se do práce v Tipsport extralize, kde je o něj velký zájem. Sám Augusta ale zůstal jen u náznaků. „Jako kouč si myslím, že po dvou až třech letech na jednom místě člověk potřebuje nové výzvy. Ale teď se soustředím jen na mistrovství,“ prohlásil Augusta.

Můžu to zhodnotit pozitivně. Na listopadový turnaj vždy skládáme tým z hráčů z Evropy. Se sedmi z nich jsme se setkali na reprezentační akci vůbec poprvé. Výsledkově to byla povedená akce.

Střídali jsme lepší okamžiky s horšími. Švédsko bylo hodně odskočené od všech, Finsko také mělo kvalitnější hráče, ale zvládli jsme se jim vyrovnat v obětavosti i bojovnosti. Díky tomuto přístupu jsme dokázali tři zápasy vyhrát.

To se mi za dobu u dvacítky stalo poprvé a byl to opravdu extrém. Byl to skvělý test pro hráče. Dokázali si, že zvládnou hrát i v tak vysokém tempu. Únava se tedy na nás podepsala v posledním duelu se Švédskem, ale na to se nechci vymlouvat.

Velký respekt směrem k němu, má pozitivní vliv na mužstvo. Tohle je jeho styl hokeje. Důrazná hra k němu patří, souboje mu dodávají energii. Navíc je výborný na puku, má i skvělé zakončení a přihrávku.

Dobře jsme o něm věděli, David Čermák už ho v minulosti vzal na jeden kemp osmnáctky. Já jsem s ním měl první zkušenost a líbilo se mi, jak je koučovatelný. Skočil do nového týmu, učil se systém, ale skvěle přistupoval k našim poznatkům. Lepšil se zápas od zápasu.

Prezentoval se velmi podobným stylem jako za Energii. Je to borec s výborným ofenzivním instinktem, dokáže zakončit i kombinovat. Na začátku si trochu musel zvyknout na hokej ve dvacítce, přeci jen je to něco jiného oproti osmnáctce i oproti extralize, kde má trochu jiné spoluhráče. Ale líbil se mi jeho progres. Zanechal velmi pozitivní stopu.

Podobně jako loni, kdy jsme tenhle turnaj vyhráli, produktivitu odtáhli hráči ze seniorské Tipsport extraligy. Ale pro ty z juniorky to byla skvělá zkušenost a dokázali hrát týmově a obětavě, což se mi líbilo.

Těší mě, že se všichni kluci opravdu přijeli o nominaci porvat. Samozřejmě někteří z nich jsou k šampionátu blíž než jiní. Ti, od kterých jsme očekávali, že budou tým táhnout, svou roli potvrdili.

Z většiny ano, ale ještě tam jsou asi čtyři místa, na které řeším šest až osm hráčů. Nebude to jednoduché, ale věřím, že se nám podaří v daný moment poskládat to nejsilnější možné mužstvo. V útoku letos máme větší výběr než poslední dva roky, to je příjemnější starost.

Hlavně ten následující měsíc bude o skautingu nejen kanadské CHL, ale i univerzitní NCAA a USHL. Budu v pravidelném kontaktu s těmi top hráči, kteří mají nominaci takřka jistou.

Budeme si hlavně přát, aby byl zdravý a udržel si pořád tak skvělou formu. Všichni víme, že umí být velmi produktivní. Tvoří hru a je velmi důležitý směrem dopředu. Ale v zámoří jsou i další hráči, kterým sezona zatím vychází.

Teď všechnu pozornost směřuju k šampionátu, na který se moc těším. Uvidím, co bude, až se na začátku ledna vrátím do Česka.

Jsou určité fáze trenérské kariéry. Je pravda, že jako kouč si myslím, že po dvou až třech letech na jednom místě člověk potřebuje nové výzvy. Před zkušeností s dvacítkou jsem jel šest let v kuse naplno každý den. Tohle je trochu jiná práce. Na druhou stranu mám možnost se na hokej podívat víc z nadhledu, můžu sledovat nové trendy. Navíc jsem poznal spoustu nových hráčů a zažil úplně jiné turnaje. Ohromně mě to obohatilo a díky tomu jsem se posunul.

Mám teď o dost víc zkušeností s důležitými zápasy. Viděl jsem spousty utkání a systémů. Nejen ve dvacítkách, učil jsem se i na dospělém mistrovství světa. A získané zkušenosti se snažím předávat do praxe hráčům.

Práce je sice pořád podobná jako před lety, ale nejde si pořád jet jenom to svoje, mění se to skoro každým rokem. Musím se přizpůsobit. Do života mladého hokejisty v dnešní době zasahuje už mnohem větší množství lidí zvenčí, kteří se na kariéře hráče „přiživují“. Hokejisti dostávají maximální servis už nejen od rodičů, ale mají kolem sebe týmy agentů, skills coachů, fyzioterapeutů a psychologů, kteří v něm vidí dlouhodobý potenciál a spíše ho hladí. Role trenéra se trochu mění a v hráčově hierarchii je naopak vnímaný spíše negativně. Protože po hokejistovi potřebuje výkon v daný moment a nebojí se říct i kritiku.

Nevadí. Já si uvědomuju, že nejsem ten, který bude mladým klukům mazat med kolem pusy. Ale také vím, že v životě hráče jsem jen jedním malým střípkem, který bude poslouchat.

Rozhodně. Když si vezmeme třeba hráče draftované do NHL, kteří se ale následně v soutěži neprosadí. Tři roky si je organizace hýčká v juniorce a na farmě, ale oni se pak ve 23 letech srazí s realitou. A nejsou na to psychicky připravení a neskousnou to.