Článek
Saint Paul (od našeho zpravodaje) - Jelikož je i bývalým českým reprezentantem a plní také roli viceprezidenta Českého hokeje, samozřejmě ho potěšila i stříbrná jízda svěřenců Patrika Augusty. „Tým je sebevědomý, silný a všechny překvapuje, že dokáže přehrát i Kanadu,“ prohlásil Bříza v rozhovoru pro Sport.cz a Hokej.cz.
Jak se mistrovství světa v Minnesotě povedlo po organizační stránce?
Takové zázemí by byl asi sen hodně týmů v Evropě. Potvrzuje to prestiž turnaje. Souvisí s tím televizní produkce a profesionalita, kterou se i my snažíme šampionátu dát. Dám jeden příklad – situační místnost. Dneska už na každém mistrovství vyhodnocujeme rozhodčí. IIHF společně s organizátory investuje do technologií, které řeší háklivé situace na ledě. A také mimo led. Myslím, že to juniorský šampionát posouvá na úroveň seniorského mistrovství světa. A když se každoročně mrkneme na zápasy play off, tak jsou někdy lepší než na tom velkém.
Zejména strhující semifinálové bitvy musely bavit, že?
Spousta lidí mi říkala, že i když nejsou členy žádného realizačního týmu, bylo jim z těch nervů špatně. Protože to, co se dělo v prodloužení zápasu Finsko – Švédsko, jak se to přelévalo ze strany na stranu… I ten náš zápas s Kanadou byl absolutně top. Já jsem neuvěřitelně unešený dovednostmi a schopnostmi mladých kluků. Vždycky mě odbourá, jakou mají kvalitu, jak dokážou řešit herní situace, a pak si sundají helmu a vidíte, že to jsou ještě děti.
Jedinou kaňkou na turnaji je asi návštěvnost. Podle oficiálních statistik sice na utkání chodilo v průměru 6369 diváků na zápas, zejména v české skupině v Minneapolis na některé duely dorazilo pár stovek lidí. Nezdálo se vám taky, že organizátoři čísla diváků nafukovali?
Upřímně jsem si taky někdy říkal, že pořadatelé hlásí pět tisíc a na stadionu se mi určitě pět tisíc nezdálo. Oni počítali prodané balíčky, ale je otázka, jestli pak diváci skutečně dorazili. Balíčky jsou pro organizátory výzvou. V Česku jsme v tomhle jedineční. Když v Praze na seniorském mistrovství na zápas Norska s Dánskem přišlo patnáct tisíc lidí, ostatní se nás ptali, kde jsme je jako vzali, jestli jsme jim zaplatili, aby dorazili. Loajalita českých fandů vůči turnaji i méně atraktivním zápasům je unikátní, a to nemá nikdo jiný v Evropě.
Viceprezident IIHF Petr Bříza na tiskové konferenci po skončení MS hokejistů do 20 let.
Celkově se ale nedá popularita v Minnesotě, která se označuje jako „State of Hockey“ srovnávat se šampionáty dvacítek v Kanadě.
Diváci tu chodí na Wild a univerzitní tým. Zatímco třeba v Kanadě, v Halifaxu nebo Ottawě jsou fanoušci zvyklí na juniorský hokej a chodili na všechny duely. V Americe zatím tolik mezinárodní hokej nesledují, ale proto je potřeba se sem vracet. Já jsem na druhou stranu rád, že pořadatelé zvolili skvělé a moderní arény, a nedali to do haly s pěti tisíci, aby vyprodali 90 procent kapacity. Asi by to v televizi vypadalo lépe a kompaktněji, ale ambici jít do velkých arén musíme brát.
S čím ještě souvisí nižší návštěvnost?
Určitě s tím, že domácí Američané vypadli už ve čtvrtfinále. A taky se čekalo, že přijede více lidí z Kanady, třeba předloni v Göteborgu jich dorazilo 3500. Teď hrála roli geopolitická i ekonomická situace, kanadský dolar hodně spadl dolů. Navíc příští rok se mistrovství vrací do Kanady.
IIHF musela už po prvním zápase Česka s Kanadou řešit incident hráčů Javorových listů, kteří si s českým týmem nepodali ruce. Jakým způsobem jste reagovali?
Hned jsem šel řešit, že takhle to nejde. Museli jsme vydat signál i ke všem dalším turnajům, proto jsme podali podnět k disciplinární komisi, která to řeší. A okamžitě jsme reagovali. Řešili jsme takhle incidenty na červené čáře. Druhý den jsme napsali oficiální dopis všem týmům s tím, že máme nulovou toleranci vůči nesportovnímu chování a provokacím. Je znát, že mistrovství držíme v kvalitě, aby zůstalo globálním eventem a stále jsme zvedali laťku. Snažíme se, aby turnaj měl kvalitu na ledě, ale i mimo něj. Pro kluky je to vrchol mládežnické kariéry, pro některé možné celé kariéry. Jsou to koncentrované emoce, stres i nárok na výkon.
Je mi jasné, že jste tady za IIHF, ale přeci jen… Jak zahřálo vaše srdíčko, že český tým postoupil do finále?
Vždycky říkám, že musím zůstat neutrální, ale samozřejmě je fantastické, když se český tým pětkrát dostane do semifinále a z toho dvakrát hraje finále. Vzpomenu si, že deset let zpátky jsem koukal na zápasy čtvrtfinále proti Kanadě s tím, že jsem si odskočil, a už to bylo 0:3. Máme být na co hrdí, ale měli bychom tenhle úspěch vzít jako základ k tomu, abychom diskutovali o tom, co bude s českým hokejem za dalších pět let. V Česku máme tendenci brát všechno jako svatbu, nebo pohřeb. Vzpomenu si na roky, kdy jsme prohráli, a přišla obrovská vlna negace. Všechno bylo špatné, šílené. Přišel úspěch, tak nebuďme na té druhé straně, že budeme vykřikovat, jak je všechno skvělé. Zkusme zůstat někde uprostřed.
Galapředstavení, chválí Rulík dvacítku. Její výkon je i Radimův odkaz, míní Šlégr.Video: Sport.cz
Co se tedy musí změnit, aby úspěšná léta nevybledla a podařilo se na ně navázat?
Máme jeden specifický problém, to jsou odchody hráčů. Na druhou stranu, Tomáš Galvas byl jedním z nejlepších beků šampionátu a dostal se do All Star týmu, i když hraje v Liberci. Při své postavě má neuvěřitelný pohyb a agilitu. A kreativitu. Když už ztratí puk, hned si ho sám dobruslí. Myslím, že i další kluky bychom měli nasazovat do extraligových týmů a dávat jim tu roli, kterou tady zvládají. A zvládají i klíčové momenty. Buďme strašně šťastní za pět semifinále, a hlavně za změnu projevu týmu.
To se s předvedenou hrou z období před deseti let nedá srovnat, že?
Vůbec. Tým je sebevědomý, silný a všechny překvapuje, že dokáže být silnější než kanadští hráči. Skauti i všichni ostatní oceňují detaily a dovednosti. Hru u mantinelů i řešení situací. Dřív jsme odpalovali puky, teď si z toho jsme schopni vybruslit.
Co jste jako bývalý gólman říkal na výkony Michala Oršuláka, který coby osmnáctiletý zvládl nelehkou roli jedničky?
Chytal skvěle. Podržel nás hlavně ve čtvrtfinále. V první polovině se Švýcary jsme měli problém se prosadit. Byly situace, kdy mohli odskočit na větší rozdíl, ale on vytáhl dva zákroky. Někdo si řekne, že od toho gólmana máme, ale jsou to zlomové momenty. Dokázal eliminovat tlak i křižné přihrávky Švýcarů. Měl tam dva, tři skvělé přesuny, kterými chytil prakticky jasné góly. Jsem rád, že i tohle pokračuje, protože ať to byl Tomáš Suchánek v Halifaxu nebo později Michael Hrabal, vždycky naše hra stála na skvělém gólmanovi.
