Článek
Terezo, jaký máte bezprostřední dojem z dokumentu?
Krásně to zachytilo tu roční cestu k mistrovství světa a i podchytilo momentum, které ženský sport v Česku má. Pro nás má dokument mnohem větší hodnotu, protože doufám, že dodá sílu začínajícím hokejistkám. A všem holčičkám, které chtějí dělat „mužský“ sport. Že jim film dá odvahu a bude inspirovat další generace. Pro mě bylo divné se vidět na plátně, ale když vidím hráčky, tak jsem na ně extrémně hrdá. Divák se díky snímku podívá za oponu, uvidí, jak to v týmu chodí, jak to Carla (MacLeodová) koučuje a jak prožíváme těžké chvilky, které během sezony přijdou. Mně se to líbilo, snad i divákům.
Sportovní dokumenty teď i díky streamovací službě Netflix zažívají boom. Vyrovnají se Holky na led světovým snímkům?
Je speciální a blíží se velkým sportovním dokumentům, což byl cíl. Šlo do toho hodně sil a velké investice od partnerů, mezi kterými je také Seznam.cz. Štáb s námi díky tomu jezdil od Finska po Kanadu, jeli jsme se podívat i na PWHL, což se na rozpočtu odráží. Za to jsem moc vděčná, protože jedna věc by to bylo natočit jen v Česku, ale jiná opravdu prožít celou cestu, všechny turnaje. A je to ve výsledku znát. Je vidět výborná práce kameramanky Veroniky Donutkové, která je excelentní. V Česku je opravdu rarita, je fakt drsná a viděla jsem, že má ostré lokty. Ta paralela s námi tam byla.
Dokument má sportovní linku i tu osobní, která je o překonávání bariér, předsudků.
Ano, tak na 60 procent je tam sportovní linka, na 40 procent zbytek. Chtěli jsme držet sport, protože to není životopisný film. Jsou tam však zachycené i strasti a věci, se kterými se potýkáme na denní bázi. Ale chtěla jsem, aby z toho vyplynulo, že jsme odhodlané to měnit a jsme vděčné i za malé krůčky. Nechtěly jsme, aby to vyznělo, že nadáváme na celý svět. Naopak je to oslava toho, že se za dva tři roky udělal velký pokrok. A vrchol je právě v Českých Budějovicích, kde nám fandilo strašně moc lidí.
Slavnostní premiéra filmu #Holkynaled! je za námi! 🎬
— Český hokej (@czehockey) August 21, 2025
Už se nemůžeme dočkat, až ji 16. října ukážeme i vám v kinech po celém Česku! 🔥
Více fotek ve vláknu ⤵️ pic.twitter.com/jqnZ7Em5TV
Jak mrzí, že to nemá medailový konec?
Mrzí to moc. Vždycky když to vidím, tak se zastavím a mám husí kůži. Ale z toho filmu jde jiná hodnota, která je na konci a ta je důležitá pro budoucnost toho sportu. Věřím, že to v kinech všichni pocítí.
Už za půlroku je tu olympiáda. Jak moc se tým od té v Pekingu, pro ženskou reprezentaci, první v historii, změnil?
Je to extrémní rozdíl. V Pekingu byl covid a člověk byl rád, že tam vůbec odcestoval. Teď už víme, co olympiáda znamená a rozumíme tomu, co obnáší tlak. Připravujeme holky i celý realizační tým na vše, co může nastat. Máme v hlavě medaili, to čtyři roky zpátky nebylo. A to je ten největší rozdíl. Pojedeme do Milána s hlavou vztyčenou, chceme udělat úspěch. V Pekingu jsme udělali mediální dojem, bylo to důležité pro vnímání od české společnosti a otevřelo nám to spoustu dveří. Ať už jde o sponzory, o pozici na svazu. Ale už nejsme parta holek, co jede na výlet na olympiádu. Teď je to o něčem jiném. Je to mise, kterou chceme splnit.
A můžete. Máte asi reálnější naději na medaili než hokejisté.
Nerada porovnávám, my se navzájem podporujeme. Bylo by skvělé, kdyby se českému hokeji podařil dvojitý medailový zásah. Vlastně nejlépe trojitý i s parahokejisty.