Článek
Jaroš podruhé ve své himálajské kariéře vyrazil na expedici sám, po úspěšném a relativně pohodovém sólovýstupu na Manaslu v roce 2009 ale netušil, jakým martyriem si na Lhoce projde. K vrcholu totiž vyrážel ze základního tábora celkem třikrát, dvakrát se musel kvůli nepřízni počasí otočit.
S každým dalším pokusem docházely ve velké nadmořské výšce síly a Jaroš v noci ze středy na čtvrtek nejprve finální výstup odpískal. „Po hrozné noci jsem výstup na Lhoce vzdal. Za 30 minut jsem vylezl 60 metrů. Končím!“ vzkázal prostřednictvím SMS ve čtvrtek. O řadu hodin později ale přišla zpráva úplně jiného charakteru. „Bylo mě to líto. Zkusil jsem to znovu a po 16 hodinách a neuvěřitelný dřině vrchol!“
Mount Everest při pohledu z vrcholu Lhocefoto: Radek Jaroš
V pátek Jaroš přidal další podrobnosti. “V šest hodin ráno jsem vylezl ze stanu a říkám si ‚Kurňa, že bych to ještě zkusil? Zabalit to teď po dvou měsících a jet sem zase za rok, za dva, za tři, to se mi nechtělo. Probíral jsem alternativy, vzpomínal jsem na Kančendžengu, kde jsem uspěl až napodruhé. Navíc jsem neměl dost jídla, abych čekal další den dva,“ líčil Českému rozhlasu.
Šerpové v ledopádu Khumbu.foto: Radek Jaroš
Jestli se Jaroš při výstupech do čtvrtého tábora trápil, tak samotná cesta k vrcholu byla skutečným očistcem. „Počítal jsem deset kroků a pak padesát nádechů, abych mohl udělat další pohyb. Moc to neutíkalo. Naštěstí jsem šel se skupinou šerpů, pomáhal jsem jim fixovat cestu pro klienty a pak jsem se trápil za nimi, protože byli s kyslíkem rychlejší. Byl to těžký souboj vůle. Nebyla žádná radost, jen utrpení. Ale zadařilo se, takže jsem samozřejmě nadšený,“ přiblížil nejúspěšnější český himálajista.
Po týdnech osamoceného boje prožil radost na vrcholu Lhoce – jak jinak – sám. „Na vršku jsem byl relativně pozdě, ve čtyři hodiny odpoledne. Byl jsem tam sám, protože skupina s kyslíkovými maskami už dávno byla na sestupu. Trefil jsem se do skulinky dobrého počasí a mohl jsem tak nafotit Manaslu, Mount Everest, Kančendžengu a všechny hory v dálce,“ doplnil Jaroš.
Po noci ve čtvrtém táboře Jaroš v pátek sestoupil nejprve do C2, odkud po krátkém odpočinku vyrazil přes ledopád Khumbu do základního tábora. Nebezpečnou trasu dokázal i přes fyzické vyčerpání zvládnout a v pozdním odpolední se hlásil z base campu.
