Euforie ve Ferrari! Hamilton nenašel přemožitele. F1 má stupně vítězů, jaké nepamatuje takřka 60 let

Hamilton v Barceloně startoval z druhé pozice, když už v kvalifikaci ukázal skvělé tempo a ztratil pouhých šest setin sekundy na Russella. V samotném závodě lehce zariskoval, když na rozžhavené vozovce třikrát měnil pneumatiky, zatímco většina startovního pole měla naplánované jen dva pit stopy.

K prvnímu triumfu ve Ferrari mu pomohla i pořádná dávka štěstí, když svou třetí zastávku absolvoval pod virtuálním safety carem, který byl vyhlášen, protože Fernando Alonso zůstal stát mimo trať. Díky nařízenému zpomalení všech aut na trati se dokázal Hamilton po výměně vrátit na okruh na prvním místě.

Pak už ukázal svou sílu, když náskok na silné mercedesy postupně navyšoval, až dosáhl 19,5 sekundy. V sedmém závodě sezony tak poprvé nezvítězil jeden z jezdců Mercedesu.

„Nejdřív chci všem ve Ferrari poděkovat. Každému tady na okruhu, v továrně a hlavně Fredovi (Vasseur, šéf týmu, pozn. red.), za to, že mi věřil a přivedl mě sem. Nikdy jsem nepřestal doufat a díky vylepšením z posledních týdnů, skvělé strategii a rychlým zastávkám v boxech se mi splnil sen,“ radoval se v cíli Hamilton.

Druhý dojel jeho bývalý týmový kolega z Mercedesu Russell, který ale ještě pět kol před koncem bojoval o pozici se současným týmovým kolegou a lídrem šampionátu Antonellim. Mladý Ital dokonce svého parťáka předjel, ale pak přišla porucha a první nedokončený závod v sezoně.

„Je skvělé být zpátky na pódiu. Měli jsme dobrý závod, ale Ferrari bylo opravdu rychlé. Společně s McLarenem nás dotahují obrovskou rychlostí. Lewis dnes zajel skvělý závod. Strávili jsme spolu v Mercedesu několik sezon a já mu tento úspěch moc přeji,“ ocenil Russell.

Britskou dominanci podtrhl třetím místem Norris. Poprvé od roku 1968 tak britští piloti kompletně obsadili stupně vítězů. Tehdy ve Velké ceně USA stanuli na pódiu Jackie Stewart, Graham Hill a John Surtees.

Po skončení závodu byly dodatečně rozdány tresty. Tím nejvýraznějším, který změnil pořadí v závodě byla desetisekundová penalizace pro Colapinta za nedodržení pravidel jízdy pod žlutou vlajkou. Tím pádem se propadl z osmého na desáté místo za Lawsona a Lindblada.